Tak rok utekl opět jako voda a jak Vánoce rychle přišli, rychle odešli. Vánoce jsou pro mě vždy skvělá možnost, jak se dostat k novým knihám, a ne jinak tomu bylo tento rok. Takže se společně se mnou pojďte podívat, co mi "knižíšek" nadělil letos pod stromeček :)
Již před Vánoci jsem se rozhodl, že si pod stromeček koupím knihy, které mi doplní série v mé knihovničce. Proto jsem si pořídil další dvě pokračování trilogie Mílenium od Stiega Larssona. A protože jsem vyhrál u Dobrovského knihu Hladový oheň, musel sem si pořídit první díl Vraní dívka od švédského spisovatelského dua Erik Axel Sund. Tyto knihy jsem s důvěrou předal mamce, která vše odeslala Ježíškovi, a protože je Ježíšek kluk šikovná, knihy doručil v pořádku a nepoškozené :)
Pak jsem putoval pod další stromeček a tam jsem našel to, v co jsem doufal. Poukázky do Neoluxoru. Takové dárky mě vždycky dokážou vykouzlit úsměv na tváři. Poukázky jsem vyměnil za Papírová města Johna Greena, druhý díl diologie Dech "Vzdor" a na konec i za Spáleniště: Zkouška od Jamese Dashnera, což je druhý díl série Labyrint.
Na Vánoce mi udělal radost i internetový obchod Ráj knih, který prodává elektronické knihy. Jako Vánoční dárek mi poslali několik wooky kreditů, které se daly směnit za elektronické knihy. Toho jsem musel využít a tyto kredity jsem vyměnil za knihy: Eleanor a Park, Trest pro hříšného a na závěr, ale v ne poslední řadě za třetí díl dystopické série Monument 14 s podtitulem Cesta pustinou. Za tyto knihy mám obrovskou radost a touto cestou děkuji i obchodu Ráj knih, který mi poskytl prostředky na zakoupení těchto krásných knih.
Eleanor a Parl jsem právě rozečetl a zatím to vypadá jako pěkný oddychový příběh.
Na Trest pro hříšného se těším...
...a Cestu pustinou mám také rozečtenou, ale potřeboval jsem si dát pauzu od všech těch dystopií a tak jsem se pustil do knihy Eleanor a Park.
A co vy ?? Z které knihy, kterou jste dostali pod stromeček máte největší radost ? A četli jste některou z těchto knih ? Pokud ano, tak dejte určitě vědět, jak se vám líbily :)
Divergence vzešla z ruky mladičké autorky Veronici Roth v roce 2011. Její prvotina se ihned stala hitem a byla označována za dystopii, která předčila i samotné Hunger games. Já jako fanoušek Hunger games jsem se s takovýmto tvrzením nemohl smířit a musel jsem zjistit, co je na tom pravdy. Knih které byly s Hunger games srovnávány je mnoho, a i přes moji oblibu k HG ve své duši knihomola stále doufám, že se najde kniha, která by Hunger games předčila. Otázkou tedy je: Povedlo to se to Divergenci ?
Divergence je zařazena do prostředí dystopického Chicaga, kde je společnost rozdělena do několika frakcí. Každý, kdo dovrší 16 let je povinen si vybrat frakci a zvolit si tak, jakým směrem se bude dál odvíjet jeho život. Vybrat si musí i Beatris, která vyrůstá ve frakci odevzdaných se svým bratrem a rodiči. Na testech, které mají doporučit všem novým členům frakci, která pro ně bude nejvhodnější, Beatris nedopadne zrovna podle očekávání a tak při samotném výběru si vybírá frakci, která se jí zdá nejbližší. Která to je vám však prozrazovat nebudu.
Já osobně jsem k Divergenci přistupoval s velkým opovržením. Jak už jsem psal v úvodu recenze, knih, které byly spojovány s Hunger games je přehršle a žádná si to podle mě nezaslouží. O to víc mě rozčilovalo, že Divergence dostávala stále více a více fanoušků, kteří tvrzení, že Divergence se Hunger games vyrovná, jen a jen potvrzovali. Musel jsem se tedy pustit do čtení, abych si mohl udělat svůj objektivní názor a mohl tak dílo Veronici Roth trošičku pošpinit. O to víc mě zarazilo, když jsem zjistil, že to prostě nemohu udělat.
Samotné téma pěti frakcí mě moc nezaujalo. Už od začátku mi to přišlo jako špatný nápad a navíc mě rozčiloval fakt, že jakmile jste v jedné frakci, musíte se chovat jako všichni v ní. Tohle jsem však brzy přešel a dostal jsem se k místu, kdy začíná Beatris svůj výcvik v jedné s frakcí a seznamuje se nejen s prostředím, ale i s lidmi, kteří si zvolili stejnou z frakcí. Na tomhle stojí veškerá má obliba k Divergenci. Zatímco v Hunger games jde o akční scény v Aréně smrti, v Divergenci vše stojí na zvláštnosti výcviku a především na dialozích mezi postavami. Samotná akce přichází až na posledních několika málo stránkách a navíc nechává otevřenější konec pro další pokračování. Jak jistě víte, Divergence je první z trilogie s názvem "Povstalecká trilogie".
Postavy v Divergenci jsou různorodé a co člověk, to jiný charakter. Postavy, které byly napsány tak, aby jste si je oblíbili jsem si oblíbil a ty, které byly předurčeny k tomu, aby byly nenáviděny jsem vážně nesnášel. Veronica Roth ukázala, že i ve svém mladistvé věku má talent na psaní a co víc, nebojí se ve svých knihách zabít jednu z postav, která patří mezi hlavní. Za což u mě získává plus, protože takovéto nečekané scény ve mě probouzejí mojí emotivní stránku.
Mimo jiné jsem si po dočtení knihy neprodleně pustil film, který vešel do kin v letošním roce 2014 a byl režírován Neilem Burgerem. V době kdy na film koukám se dá říci, že obsazení je hvězdné. Roli Beatris získala Shailene Woodley, kterou má spousta z nás jistě v paměti s rolí Hazel Grace ve filmu Hvězdy nám nepřály, který je natočen dle stejnojmenné knihy od Johna Greena. Mimo této, dnes již hvězdné herečky, si ve filmu zahrál i Ansel Elgort, který si také zahrál ve snímku hvězdy nám nepřály, dále pak Kate Winslet a spoustu dalších.
S filmem jsem měl chvilku problémy, protože Shailene Woodley jsem již viděl hrál mileneckou dvojici právě s Anselem Elgortem, který zde hraje jejího bratra a pak i s Milesem Tellerem ve filmu "Kouzlo přítomného okamžiku." To bylo asi nejdivnější, protože zatímco v předešlém filmu spolu ztvárnili mileneckou dvojici, zde jsi jdou po krku, protože Miles Teller si v Divergenci střihl roli nepříjemného Petera.
Jak to ovšem bývá, film se knize nevyrovnal. Nevím, čí to bylo vinou, ale něco mi tam nesedělo. Film je jistě dobře režírován a herecké výkony jsou skvělé. Dokonce se ani tak moc neodlišuje od své knižní předlohy. Chyba nejspíš bude v tom, že se mi nelíbilo zobrazení některých výcvikových metod a především vytvořená podoba jámy se mi nezamlouvala. Jsou to však jen drobnosti a film jsem si v podstatě užil.
Abych to tedy shrnul. Divergence nepředčila Hunger games, ale zařadila se těsně za ní. Sice jsem přečetl zatím jen první díl Povstalecké trilogie, ale budu stále trochu skeptický a řeknu, že předpokládám, že Divergence bude nejlepším dílem této série a zařadí se tak na druhé místo v mých dystopických světů. Knihu bych doporučil všem, kteří rádi dystopie a nebo mají stejný postoj ke čtení Divergence, jaký jsem zastával i já před tím, než jsem knihu přečetl. Těším se až se začtu do dalších dílů a trochu jsem musel přehodnotit má Vánoční knižní přání. :)
P.S. : Omlouvám se za neustálé srovnávání Divergence s Hunger games :)
HODNOCENÍ: 95%
Jaký máte vy názor na Divergenci? Máte raději Hunger games nebo Divergenci ?? Tohle by mě dost zajímalo, takže budu rád za každý váš názor a komentář !! :)
"Muži, kteří nenávidí ženy" je knihou, která v České Republice rozpoutala žádost po Severských detektivkách. Švédská detektivní série Milénium, rozpoutala vlnu šílenství nejen ve Švédsku a České Republice, ale stala se vysoce žádanou a úspěšnou po celém světě. Já jsem se konečně dostal k jejímu přečtení a po mnoha a mnoha severských krimi, které jsem přečetl se cítím býti zmaten.
Novinář Mikkael Bloomkvist je spolu vlastníkem časopisu Milénium, který vlastní se svými dvěma kolegy. Po prohrané kauze proti Wennerstömovi je Mikkael odsouzen k 3 měsícům odnětí svobody a k vysoké pokutě. Vzápětí má však nabídku nové práce. Nechá se najmout Henrikem Vangerem, který mu vypráví svůj životní příběh a za vyřešení případu nabízí obrovskou částku peněz. Případ to ale není jednoduchý. Kromě sepsání kroniky rodu Vangerových se má pokusit přijít na kloub záhadnému zmizení Henrikovi neteře Harriet. Od tohoto nenadálého zmizení uběhlo však téměř 40 let. Všechny stopy byly několikrát prověřeny a Harrietin případ byl uzavřen jako...vražda.
K Miléniu jsem přistupoval velmi opatrně. Když má kniha takové nálepky jako právě tato knižní série, nevím co od nich očekávat. Většinou mám přehnaná očekávání a po dočtení knihy přichází zklamání. A zde přichází ten, pro mě, zásadní problém. Tahle kniha si opravdu zaslouží všechen ten ohlas a chválu, kterou má, ale nedokážu přesně říci proč. Nevím, zda je to autorovou inteligencí, kterou dává najevo snad v každé řádce této knihy, nebo je to skvěle vykonstruovanou kostrou příběhu? Upřímně vážně nevím, ale hlavně že to funguje.
Velkou roli v celém příběhu ztvárňuje i punková hackerka Lisbeth Salanderová, která k této sérii jistě přitáhla několik čtenářů. Pro mě byla také jedním z hlavních důvodů, proč jsem se pustil do této knihy. Její asociální postavení a sarkastické, místy až ignorativní, chování mě sice trochu překvapilo, protože jsem čekal, že půjde o mladou sebevědomou hackerku, která bude trochu více komunikativní, než ve skutečnosti byla. Ale asociální Lisbeth je několika násobně zajímavější, než takovou, jakou jsem si jí představoval.
Takže pokud máte doma knihu Muži, kteří nenávidí ženy a stejně jako mě vám leží nepřečtena v knihovničce, určitě po ní sáhněte. Dostane se vám kvalitního detektivního příběhu z mrazivého Švédska s narůstajícím napětím. Pokud si v takovýchto knihách libujete a nevadí vám pomalejší rozjezdy, asi tak 100 - 150 stránek, které jsou ovšem důležité, Muži, kteří nenávidí ženy je knihou právě pro vás.
Hodnocení: 92%
Předpokládám, že většina z vás Milénium již četlo. Najde se někdo, komu postava Lisbeth Salanderové spíše vadila a z knihy by jí raději vyškrtl ?? A jak se vám vlastně Milénium líbilo ?
Jako tradičně se vám hlásím se svojí pravidelnou chvástačkou, tentokrát za měsíc listopad. Za tento měsíc se mi doma nashromáždilo doma, pro mě, neuvěřitelných 17 knih. Člověk by si řekl, že by to mohlo být tím, že jsem měl začátkem listopadu narozeniny, ale k narozeninám jsem dostal pouze jednu knihu a zbytek jsou knihy, které jsem dostal, koupil si a v tom nejlepším případě vyhrál :) Takže se pojďte podívat, jaké knihy se mi v listopadu objevily v knihovničce :)
Knihy, které jsem dostal:
Z těchto 7 knih, mám trochu strach, protože jsem žádnou neměl na seznamu ke čtení a navíc jde o knihy, které jsou několikáté v sérii a nebo patří opravdu mezi žánry, které nečtu. Tedy až na knihu od Eda McBaina, na kterého se opravdu těším.
Kniha k narozeninám:
K narozeninám jsem dostal od svých skvělých kamarádek poukázky do Dobrovského, a tak jsem si mohl pořídit Hvězdy nám nepřály. Z této knihy mám ohromnou radost a po dokoukání filmu jsem si musel koupit knihu s filmovým přebalem :)
A tento měsíc jsem nakoupil jen 2 knihy v Levných knihách, což je úspěch, když jsem tam byl skoro každý den :D
Knihy, které jsem našel na půdě: :D
A nakonec jsem opět prolezl naší půdu a našel sem tyto knihy, které bych si někdy moc rád přečetl :)
Pokud jste nějakou z knih četli, určitě mi napište, jak se vám líbili. Budu rád, když mi nějakou z nich doporučíte a navnadíte mě na ni :).
Na závěr si vás ještě dovolím poprosit, aby jste se podívali na mé první video s Bookshelf tour a ohodnotili ho, abych věděl, zda má cenu pokračovat s natáčením. Za každý názor budu moc vděčný :)
Na začátku všeho byl Zlom. Zlom, při kterém došlo ke ztrátě všeho rostlinstva a úbytku kyslíku v atmosféře na pouhých 8%. Toto množství kyslíku je tak malé, že musela být vyvinuta Kapsule. Kapsule, ve které je nucena žít většina obyvatelstva. Kapsuli vládne ministerstvo, které nechává do prostoru přidávat velké množství kyslíku, takže se zde dá žít v podstatě bez kyslíkových masek. Má to však pár háčků. Za poskytnutí kyslíku se platí vysoké peněžní částky a opustit prostory kapsule je většině lidí zakázáno. Povolení odejít mají povoleno jen prémiové, kteří jsou označeni tetováním na uchu.
Právě takovým čerstvým prémiem je Quin. Je to mladý ostýchavý chlapec, který je utlačován faktem, že jeho otec je ředitelem Dechu, což je organizace, která spolupracuje s ministerstvem kapsule, díky čemuž má Quin veškeré výhody, které jen může mít. Jeho nejlepší kamarádka Bea je na tom přesně naopak. Je velmi chytrá, svérázná a zamilovaná do Quina. Bea a její rodina jsou jedna z nejchudších rodin kapsule a jediné co by jim mohlo dopomoci k penězům je, aby Bea prošla výběrem na prémia.
Vzhledem k situaci v kapsuli se Bea s Quinem rozhodnou, že na víkend odejdou a budou stanovat v pustině. Při osobní kontrole u východu s kapsule se ke dvojici přidá zoufalá Alina, která utíká před zákonem v kapsuli a je jen jedna možnost, jak se dostat ven. A to s Quinem jako prémiem. Odchod se podaří a Alina se od dvojce oddělí a jde směrem k opuštěnému městu. Quin se s Beou rozhodne Alinu sledovat a díky tomu se jim jí podaří zachránit před útokem bezdomovkyně. Ta jim však prozradí věc, která se jim zanoří pod kůži, a která jimi otřese. Nic není, jak si Quin a Bea myslí a ti kteří se je snaží chránit možná mají postranní úmysly. Můžou však staré bezdomovkyni věřit ?? A vystačí jim kyslík, který nemilosrdně ubývá z jejich kyslíkových bomb ?
Při koupi této knížky jsem se hodně rozmýšlel, zda má smysl si ji pořídit. Obálka byla zajímavá, anotace už zas tak ne a vlastně jsem si ani nedokázal představit, co by se v knize mohlo dít. Příběh zaváněl trochu sci-fi žánrem, a to není zrovna moje parketa. Když jsem šel kolem knihy asi po třech týdnech a ona se objevila ve slevě, bylo jasno. Vzal sem si jí a hned cestou domů jsem se do ní ve vlaku začetl. Už na začátku jsem měl pocit, že nebudu litovat.
A v závěru jsem opravdu nelitoval, ale na druhou stranu ani nebyl nadšen. Nevím, zda je to tím, že už jsem přečetl spoustu dystopických knih nebo to bylo samotnou knihou, ale knize se nikdy nepodařilo mě překvapit. Prostě jsem jen četl, četl a četl a sledoval, kdy už se konečně přiblíží závěr knihy.
Nebýt však Postav, asi bych měl větší problém knihu dočíst. Postavy jsou skvěle napsány a mezi hlavním triem vzniká celkem očekávaný milostný trojúhelník. Kniha je vyprávěna v ich formě a rozdělena do třech vyprávění, která se střídají po kapitolách. Každá ze tří postav má své kapitoly, kde nám autorka Sarah Crossan dovolí nakouknout i do myšlenek jednotlivých postav. Čtenář si tak k postavám dokáže najít lépe cestu a jsou mu o to sympatičtější. Navíc jsem se u knihy ne jednou zamyslel, jaké by to bylo, kdyby na světě došel kyslík a nezůstal jediný zelený strom.
Pokud máte opravdu rádi dystopické knihy, určitě se vám kniha bude líbit. Téma je v celku originální, kniha není moc dlouhá a najde se v ní i nějaká ta akční chvilka. Myslím že nedávno vyšel druhý díl pod názvem Vzdor, který by měl ukončit celý příběh. Já osobně si ho někdy rád přečtu, abych se dozvěděl, jak to bude s hrdiny pokračovat. Teď si ale zkusím dát od dystopických knih chvíli oddych.
Po hodně dlouhém rozmýšlení, jsem se rozhodl, že se pokusím vytvořit svoje první video. Stálo mě to hodně nervů, protože se mi nedařilo video natočit a technika se rozhodla nespolupracovat, až na konec se mi podařilo vytvořit v celku přijatelné video. Ale musel sem ho bohužel ochudit o úvod, takže to snad omluvíte. Přidám sem úvod písemně :)
Rozhodl jsem se natočit Bookshelf tour, a aby to nebylo příliš dlouhé video hned na začátek, rozhodl jsem se, že svojí knihovnu rozdělím do 3 částí, jak mám knihovnu rozdělenou. První video, které vám přináším je na horní část mé knihovny, kde se nachází mé oblíbené knihy, které spadají do žánru detektivní a thriller. Dále pak bude následovat druhá část knihovny, kde se nacházejí fantasy, dystopické a young adult knihy a vše završí polička, kde jsou většinou mé nepřečtené knihy, které jsou spíše pro dospělé, nebo se jedná o klasiku.
Já doufám, že se vám video bude líbit, a že si z videa něco odnesete. Pokud by jste si mysleli, že nejsem ten pravý typ na točení knižních videí, tak se nebojte mi to sdělit do komentářů. Lepší netočit žádná videa, než špatná, na které nikdo nebude koukat s radostí :). Takže určitě dejte vědět, jestli se video líbilo. Určitě také napište, zda jste některé z knih četli, nebo jestli se chystáte :) Budu rád za každou reakci :).
Tak i já jsem se včera konečně dočkal a po roce čekání na další díl, jsem navštívil promítání filmu Hunger Games: Síla vzdoru. Jde o první část filmu, protože jak je v poslední době velkou módou, poslední díly filmových sérií podle knižních předloh, jsou rozděleny na dvě části. Proto to mají tyhle první část posledních dílů nejtěžší ze všech dílů, protože jde spíše o poutací filmy, které dělají předehru nastávajícímu velkému finále. Otázkou tedy je, zda to v mých očích HG: Síla vzdoru část jedna ustála .
Odpověď je jednoduchá. Obstála na výbornou :). Abych byl přesný, spíše tedy na chvalitebnou. Jak se dalo očekávat, ve filmu se téměř nic neděje a celý dvě hodiny vás film připravuje na něco, co se stane až za rok v druhé části. Ale režisér Francis Lawrence si s tím dokázal poradit. Knižní předloha se nezapře a větší část filmu se předlohy i drží. Což je tou nejlepší cestou k úspěchu.
Další, co mě na filmu ohromilo hned na první dobrou, je soundtrack. Dokonalé zvolené písničky a melodie, které podněcovali emoční vyvrcholení některých scén, podtrhuje můj už tak dobrý pocit z filmu. Z hudební složky na mě největší dojem udělal rozhodně song: Hanging tree, který vycházel přímo z úst Katniss. Myslím, že si to dokážete představit, pokud jste viděli předešlé dva díly. Prostě jsem měl husí kůži po celém těle. Jak z textu písně, tak z provedení samotného. Písničku Hanging tree si můžete poslechnout v přiloženém videu.
Abych trochu shrnul o co v celém filmu jde. V předešlém díle se konaly 75. výroční Hladové hry, v níž se setkaly vítězové předešlých her. Na konci filmu Katniss zničila svým šípem arénu a byla unešena do vznášedla. V tomto díle se nacházíme hned od první vteřiny ve 13 kraji. To jste jistě čekaly, pokud jste četli knižní předlohu. Katniss se seznamuje s prezidentkou 13 kraje Coinovou, která jí prosí, aby se stala reprodrozdem a tím tváří a vůdcem revoluce proti Kapitolu, která se začala uskupovat ve všech krajích. Katniss odmítá. Odmítá do té doby, než zjistí, že Peeta, s kterým bojovala po boku ve všech hladových hrách, je na živu a je v kapitolu. Katniss se stává reprodrozdem a rozpoutává revoluci, na jejímž konci může zůstat na živu jen jeden. Ona, nebo prezident Snow.
Peety si tedy ve filmu moc neužijete. Pouze v proklamách vysílaných Kapitolem a pak v samotném závěru filmu. Tohle mě vůbec netrápilo, protože tady jste na blogu, kde je pro Katniss nejlepším partnerem jedině Hurikán (Gale) :D. Nechápu, co má každý na Peetovi. Ani v jednom díle HG toho v aréně moc nepředvedl a byl tudíž celkem k ničemu. Když nepočítáme ty řeči, kterými Katnnis zblbl hlavu. Teď mě asi budete kamenovat co ??
Co mě na filmu ale opravdu překvapilo, bylo to, že několikrát rozesmál celý sál. To se v předešlých dílech nedělo a opravdu mě to mile překvapilo. Největší zásluhu na tom měla Cetkii Trinkenová. Rozhodně vám tedy doporučuji film navštívit. Setkal jsem se s pár lidmi, kterým se film nelíbil, protože v něm prý není žádná akce. Není to pravda. Pár těch akčních okamžiků se ve filmu také najde. Sice v mnohem menší míře, než v minulých dílech, ale tento díl naopak přináší více emočních scén a skvěle mě navnadil na 2 část, která, jak se zdá, bude opravdu velkou událostí. No...už aby to bylo :)
V této recenzi se s vámi rozloučím písničkou, která se se mnou loučila při odchodu z kina a je naprosto skvělá :). Snad si ji užijete stejně jako já :).
Už jste film viděli ?? Líbil se vám, nebo na filmy dle knižních předloh raději nekoukáte ?? Taky by mě dost zajímalo, zda je tu ještě někdo, kdo kope za tým Katniss a Hurikán ? Doufám, že nejsem sám :D
Ač je to neuvěřitelné, přináším třetí výherní unboxing v tomto měsíci. Řeknu vám, že není snad nic lepšího, než když člověk obdrží e-mail, který vám oznamuje, že jste vyhrály knihu a bude vám zaslána. Tentokrát to bylo o to větší překvapení, protože jsem úplně zapomněl, že jsem se této soutěže zúčastnil. Tentokrát šlo o soutěž, kterou pořádalo knihkupectví "Dobrovský" na svých internetových stránkách. A co že jsem to vyhrál ??
Takhle to vypadá jako normální balíček, který držel v ruce určitě každý z vás :)
Už se dostáváme k samotnému rozbalování...
a podle této fotky jistě mnoho z vás již pozná, o jakou že knihu to jde :)
Hladový oheň od autorské dvojce Erik Axl Sund. Tato kniha je druhým dílem ke knize Vraní dívka, kterou jsem ovšem ještě nečetl...takže to budu muset co nejdříve napravit :)
Ke knize byla přiložena i záložka, která mi udělala také radost. Záložek není nikdy dost a já jich zrovna mnoho nemám .
Ta kniha je prostě krásná ze všech stran. Moc děkuju knihkupectví Dobrovský, že mi knihu zaslala a umožnilo mi o ní soutěžit :)
Četli jste už Hladový oheň, nebo Vraní dívku ?? Co na tuto sérii říkáte ?
ANOTACE: Sofie čekala celý život na to, až ji unesou…Ptáte se kam? Do pohádky. Do Školy dobra, kde se z ní stane princezna, najde si toho pravého prince a budou spolu navěky šťastní. Tedy alespoň takový byl plán. Ale co když ji umístí do Školy zla? Může být krásná Sofie čarodějnicí? Jak je nebezpečné věřit pohádkám, které vás vtáhnou do děje a nebudou chtít pustit zpět.
Celá tato kniha začíná v malé vesničce obklopené lesy, jménem Gavaldon. Gavaldon by byl naprosto obyčejnou vesničkou. Není to však tak docela pravda. Každý rok z vesničky beze stopy zmizí dvě děti. Jde vždy o děti, které dosáhli dvanácti a více let věku. Někdy zmizí dvě dívky, někdy sva chlapci, jindy zase dívka s chlapcem. Všichni obyvatelé Galvadonu věří, že si pro děti přichází "Školník". Tajemné stvoření, které nikdy nebylo spatřeno a má děti unášet do školy dobra a zla. Jde spíše o dětské teorie, a i když dospělí těmto povídačkám nevěří, v den kdy má přijít školník pro nové děti, zavírají svá dítka do pokojů, zabouchávají okenice a dveře a dělají zkrátka vše proto, aby jejich děti zůstaly v bezpečí. To však není případ Sofie. Sofie je jedinou, která se snaží dělat vše pro to, aby si jí školník odnesl. Nejen že vypadá jako princezna a obléká se jako princezna, ale dokonce se snaží dělat dobré skutky. To vše jen proto, aby se ve škole dobra a zla naučila jak být pravou princeznou, našla si svého prince a žila s ním šťastně až na věky. A skutečně se tak stane, Sofie v podstatě skočí školníkovi do náručí a společně s ní je unesena proti své vůli její ošklivá a nespolečenská kamarádka Agáta, která žije se svojí matkou a kočkou na hřbitovním vršku a měla v plánu Sofii vysvobodit ze školníkových spárů. Obě dívky jsou dopraveny do školy dobra a zla. Něco je však špatně. Krásná Sofie je umístěna do školy pro zloduchy a Agáta, která je naopak jasným padouchem je zařazena mezi princezničky, které jsou od hlavy až k patě, celé v růžovém. Dokážete si myslím už představit, co asi bude následovat. Dívky s tímhle zařazením nejsou spokojeni a tak se s tím pokusí něco udělat. Škola má však svá pravidla a není lehké se proti nim postavit.
Na škole dobra a zla se jen těžko hledá nějaká chyba. Tato prvotina, které vzešla z ruky autora Somana Chainani, je promyšlenou knihou, která zaujme už tématem kterým se zabývá. Všichni přece dobře známe klasické pohádkové příběhy. Známe Sněhurku a její trpaslíky, víme že Šípková Růženka nebude spát navěky a díky Disneymu jsme poznaly i Lociku. Co už ale nevíme, je to, jak se tyto postavy dostaly ke svému příběhu. A jak už možná tušíte, Soman Chainani nám to objasnil. Každá pohádková postava musí vystudovat školu dobra a zla, kde se rozhodne, jakou roli v pohádce budou hrát, kdo je jejich vyvoleným princem, či vyvolenou princeznou a dokonce, kdo je jejich Nemesis, tedy protivník.
Jak je patrné už z názvu, škola je rozdělena na dvě budovy. V jedné se učí princezny a chrabří princi
o tom, jak se správně fintit a najít si správný protějšek a v druhé škole se učí mladí čarodějové a čarodějnice svému vzteku, zlobě a tomu, jak vypadat co nejošklivěji. Tyto věci jsou v knize velmi vtipně popsány. Při seznamování se se školními předměty a jejich učiteli jsem se nejednou pousmál a kniha se v podobném duchu nesla až do své poloviny. Autor nás provádí novým pohádkovým světem a zároveň nás seznamuje s hlavními postavami. Kniha je protkána vyprávěním jak Sofie, která chce mermomocí přestoupit na školu dobra a starat se o to, jak být šťastná až na věky, tak i s vyprávění Agáty, která chce školu opustit zcela a vrátit se do svého domu na hřbitově a ke své rodině.
Od poloviny knihy se však kniha dostává do úplně jiných rozměrů. Zatím co se Soman Chainani v první polovině snaží čtenáře spíše pobavit, od druhé poloviny se pouští do rozvíjení příběhu. A daří se mu to opravdu skvěle. Na řadu přichází zkoušky. Studenti musí zkoušky složit a za každou splněnou zkoušku jsou hodnoceni známkami dle počtu zkoušených. Když dosáhnou třikrát za sebou posledního místa, jsou vyhozeni ze školy. Pokud však dosáhnou nejvyššího hodnocení ve skupině, utkají se v Aréně příběhů. Nejen tím, ale i tím, že jsou obě děvčata umístěna ve špatných školách, se dostávají do problémů, které nedělají problémy jen jim, ale dělají také problém mezi nimi.
Dalším kladem knihy jsou postavy. Autor si opravdu pohrál s jednotlivými charaktery a s jejich schopnostmi. Zatímco Sofie mi místy lezla na nervy svým přístupem k věcem a posedlostí státi se tou nejlepší a nejkrásnější princeznou, Agáta na mě působila velmi mile a opravdu jsem si jí zamiloval. Jak se ale ukázalo, všechno má v téhle knize svůj účel a ukazuje, že opravdové přátelství dokáže překonat vše. Pokud ovšem jde o to opravdové přátelství. Ne méně důležité a krásné jsou v knize ilustrace, které skvělým způsobem dokreslují celkový dojem z tohoto vydařeného díla.
Soman Chainani vzal pohádkový příběh a ukazuje nám, jak by vypadala taková pohádka, kdyby zlo mělo nadvládu na dobrou. Dobro by tedy nikdy nezvítězilo a zlo by tak ovládlo pohádkový svět. Jde o velmi příjemný příběh, který se čte jedním dechem. Ano. Jde o knihu pro mladší ročníky. Ale moc dobře poslouží i nám starším čtenářům, kteří si rádi odpočnou u poklidné četby s milým příběhem a gradujícím finále, které jede až do poslední stránky a přinese ne jedno překvapení. Což mě maličko rozčílilo, ale co se stalo vám neřeknu :). Přečtěte si knihu sami a uvidíte. Já osobně jsem si Školu dobra a zla zamiloval a těším se, nebo spíše nutně potřebuji, další pokračování, které ponese podtitul " Svět bez princezny".
Na závěr ještě přidávám knižní trailer. Takže pokud vás nepřesvědčila má recenze, podívejte se na trailer a třeba změníte názor :).
HODNOCENÍ: 83%
Četli jste Školu dobra a zla ?? Jak se kniha líbila vám a jak se těšíte na druhý díl ??
ANOTACE: Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu vyznívá velmi působivě.
Myslím, že Hvězdy nám nepřály není nutno moc představovat, protože v dnešní době je tento příběh v povědomí většiny čtenářů. Přesto kdyby se našel někdo, kdo tuhle knihu ještě nečetl, malé shrnutí.
Tato kniha vypráví o šestnáctileté Hazel Grace, která trpí již od dětství rakovinou plic. Na každém kroku ji vyprovází její kyslíková bomba a maska, bez které by nedokázala dýchat. Vede v podstatě nutný život a čeká, kdy jí rakovina vezme její poslední dny a tak své chvíle vyplňuje sledování Americké topmodelky a čtením Císařského neduhu, který se stal Hazelinou biblí. Vše se však změní, když je Hazel Grace nucena navštěvovat podpůrnou skupinu, kde potká Augusta Waterse. Zvláštního mladíka, který si libuje v metaforách, a který si také prošel rakovinovým procesem. Augustus vnese do Hazelina života spoustu krásných chvil a velkých gest, které Hazel přinutí alespoň na chvíli zapomenout na její nemoc. Na nemoci by se v této knize však zapomínat nemělo.
U mě to bylo s Hvězdami trochu zvláštní. Poprvé jsem je četl ještě v době, kdy jsem neznal celou tuto blogosféru, a tak jsem nevěděl, jaký to hit jsem dostal do ruky. Kniha mě velice zaujala, ale přeci jen mi v ní něco chybělo. To se však změnilo v době, kdy jsem viděl film. Film mě vážně dostal. Nejen skvělým zpracováním, které se snaží striktně držet knižní předlohy, ale také příjemným obsazením. Jak Shailene Woodley, která když se usmála, smál jsem se i já, jako ten truhlík, tak Ansel Elgort. Oba mě naprosto učarovali svou krásou a hereckými výkony, které byly místy až dech beroucí. Zkrátka to dopadlo tak, že když jsem už věděl o co jde, průběhem filmu jsem se jen smál, nebo brečel, a nebo jsem brečel a smál se v jednom. Málokdy se stane, že mě film dojme natolik, abych uronil slzu. Proto skládám poklonu všem, kteří se na filmu podíleli. Film mě donutil dokonce k tomu, že i když jsem knihu již četl, zakoupil jsem si jí k narozeninám, které jsem měl začátkem listopadu a jak jinak, než s filmovou obálkou. (Mohl jsem si tak udělat re-reading a napsat svůj názor na knihu). Ta původní modrá obálka se srdíčky se mi moc nezamlouvá a navíc mi u knih z edice Světový bestseller, vadí to zlaté označení na obalu. Řekl bych, že mě dokonce irituje a kazí mi celkový dojem všech obálek, které v této edici vyšli. Možná proto mi doma chybí knihy jako je zmizelá a podobné z této edice. Ale jednou to budu muset překousnout, protože třeba zmizelou bych si rád přečetl. Ale to jsem se dostali zase trochu někam jinam. Kdybych tedy měl porovnat knihu a film Hvězdy nám nepřály, dávám přednost přeci jen filmu. Byl krásný, emoční a skvěle obsazený. Ono když se film drží knižní předlohy a je navíc skvělé obsazení, tak to nemůže snad ani jinak dopadnout. Na víc na mě v knize Hazel Grace působí místy arogantně, ale ne zas tak moc, abych jí neměl rád. Takže pokud jste četli knihu a bojíte se pustit si film, aby jste si nezkazily ten skvělý dojem z knihy, tak nebojte. Myslím, že film vám nemůže jakýmkoliv způsobem zkazit pocity z knihy. A pokud jste knihu ještě dokonce nečetli, tak určitě napravte. Pokud máte rádi humorné knihy, které mají smutný kontext, určitě se pusťte do čtení. Hvězdy nám nepřály jsou skvělým vyjádřením bolesti, boje s nemocí, opravdové lásky a to vše protkané metaforami a filozofickými poznámkami puberťáku. Takže hurá do toho :) A na závěr si dovolím jen takovou poznámku. Nechci tu nějakým způsobem spoilerovat, ale docela by mě zajímalo, jak pokračovaly osudy ostatních postav v knize. Nevím, jestli je to tím, že se tohle téma v knize hodně řešilo a bylo, dalo by se říct, jednou z hlavních zápletek, nebo zda na mě má kniha takové účinky, že jsou mi postavy tak blízké, že je považuji za reálné ?! Nevím. Každopádně by mě to moc zajímalo. Nepsal jste někdo Johnu Greenovi, jak pokračovaly osudy ostatních postav ?? :D
HODNOCENÍ: 99%
Jak se vám jinak líbila kniha a jaký na vás měla účinky ?? Pobrečely jste si, nebo vás kniha nechala chladnými ?? A co film ?? Líbil se vám tak jako mě ?
Není to tak dávno, co jsem přidal svůj první unboxing a už přináším druhý. Měl jsem totiž takové štěstí, že se mi v jednom týdnu podařilo vyhrát dvě soutěže :). Tentokrát jde o výhru od Jituliska. Určitě se podívejte na její blog ZDE. Blog má určitě co nabídnout a pokud radši koukáte na videa, než čtete věci na blogu, navštivte její youtube kanál, kde jí najdete pod jménem Jitulisko. Já tímto ještě jednou Jitce děkuji za možnost soutěžit a za zaslání výhry. Měl jsem obrovskou radost, protože mi přišla takováhle kráska. Pojďte se podívat ;)
Opět jsem bojoval s tím, abych balíček nevzal a neroztrhal. Pro mě ty unboxingy budou opravdu náročný :D
Nakonec jsem ho tedy rozbaloval hezky postupně a vykoukla na mě tahle kráska od Yrsy Sigurdarodóttir. Já Poslední rituál znám v tom starém vydání, kdy měl červenou obálku s hořícím domkem, ale tohle vydání je skvělý. Ty barvy jsou skvělý a celkově ta obálka stojí za to :)
Zadní strana s propagačními texty...to už dnes nesmí chybět na žádné knize :)
A takhle krásné pak bude vypadat kniha, až jí zařadím do knihovničky a budu se kochat pohledem na ní :) Už se těším, až se do knihy začtu :)
Takže ještě jednou děkuju Jitulisku, omlouvám se za to, že mi tak dlouho trvalo to nafotit a tím pádem se omlouvám i za kvalitu fotek. Tak to je ode mě všechno, snad se vám unboxing líbil a pokud jste četli Poslední rituál, tak určitě napište, jak se vám líbil ;)
Tak a je tu můj historicky první unboxing. Hrozně jsem se rozmýšlel, jestli to nakonec nafotím, protože když jsem držel balíček v ruce, měl jsem sto chutí ho roztrhat a dostat se co nejdříve k jeho obsahu :). Je nutné říci, že jde o balíček VÝHERNÍ. Tyhle krásné knihy se mi podařilo vyhrát u Filipa na jeho blogu Magician´s Book, při příležitosti oslavy druhých narozenin jeho blogu, k čemuž ještě teď jednou gratuluji :). Určitě navštivte jeho blog, protože píše skvělé recenze a má to vše prostě hezky upravené. Odkaz na jeho knižní blog najdete ZDE . A teď už se pojďme podívat, co že jsem to vyhrál za krásné knihy :)
Tak takhle to vypadalo, když jsem dostal balíček do ruky :)
A protože jsem byl prostě netrpělivý a nemám dostatečné zkušenosti s otevíráním balíčků, tak jsem trhal a trhal :) .
Trhal jsem tak dlouho, až jsem se dostal k tomuto krásnému pohledu a zjistil jsem, že knihy jsou opravdu uvnitř :) .
A pak jsem vyndal tuhle krásku. První stříbrná kniha snů od Kerstin Gier.
Ale to nebylo vše :) . Ona byla v balíčku ještě jedna kniha, což už jste nejspíš poznali, když mluvím stále v množném čísle :D.
Ke Stříbrné knize snů přibyla ještě Škola dobra a zla od Somana Chainani. Obě knihy vypadají naprosto božsky a už se nemůžu dočkat, až se dostanu k jejich čtení :) .
Ještě pohled na hřbety knih....
A navíc jsem v knize nalezl ještě vzkaz od Filipa :). To mě opravdu potěšilo a snad nevadí, že tento vzkaz takhle zveřejním :) . A řekněte sami...není ten reprodrozd opravdu povedený ?? :)
Ještě jednou děkuji moc Filipovi za zaslání knih a za možnost zúčastnit se soutěže na jeho blogu.
Omlouvám se trochu za kvalitu fotek, protože to bylo foceno narychlo. Opravdu jsem byl nedočkavý :). Doufám, že se vám můj první unboxing líbil a doufám, že brzy budu přidávat nový :)
