úterý 18. srpna 2015

Krásní ( Scott Westerfeld )

Nakladatelství: Triton
Stran: 284
Vydáno v ČR: 2010

Již podruhé se vracíme do světa Scotta Westerfelda. Tentokrát se ovšem nevracíme do Uglyville, ale přesuneme se do New Pretty Townu, kde si v prvním díle Tally moc přála žít. Konečně se jí to podařilo, protože se stala krásnou. Dosáhla tak svého, našla si nové přátele a náplní jejího života jsou nyní neustálé oslavy a večírky. Byl to poklidný život, než se na jednom večírku objevila tajemná postava, která Tally nenechala chladnou. Jako by jí sledovala. Tally Youngbloodová to tak nenechá a vydá se zjistit, kdo se pod maskou schovává a je v šoku když zjistí, že jde o ošklivého a navíc je na večírku právě kvůli ní. Vypadá to, že Tally sama sobě nechala vzkaz ještě předtím, než se stala krásnou. Co v dopisu, který Tally adresovala sama sobě bylo, si už budete muset přečíst sami. 

Nejprve musím říct, že první díl této série s názvem Oškliví, se mi vůbec nelíbil. Tally mi v prvním díle byla velice nepříjemná a byla místy, jak se říká, na ránu. Takové byly plus mínus všechny postavy a tak jsem měl velký problém Ošklivé dočíst. Přesto první díl vynesl na samotném konci na povrch otázky, na které jsem prostě musel znát odpovědi a tak mi nezbývalo nic jiného, než si pořídit i druhý díl. Tentokrát s názvem Krásní.

Ke knize jsem přistupoval velmi obezřetně a se strachem, jak moc mi postavy opět polezou na nervy. Byly nepříjemné jako oškliví, jako krásní budou jistě ještě horší, říkal jsem si. Naštěstí se mi tato obava nepotvrdila. Tally šla do sebe a už není tak nepříjemná, jako byla v Ošklivých. Krásný mozek jí jednoduše prospěl.

Scott Westerfeld přidal do Krásných i nové postavy, které nejsou úplně nejhorší, ale přijde mi, že autor zkrátka neumí udržet charaktery postav. Stává se tak, že postavy se v některých chvílích chovají, jako by se najednou zbláznily a jsou opět na ránu. Najdou se však i stálé charaktery, které jsou příjemným osvěžením. Nejvíce mě v tomto díle zaujala postava Andrewa Simpsona Smithe, který zde sice nemá moc velký prostor a přichází do děje až ke konci knihy, ale byl bych rád, kdyby se v dalším díle tato postava objevila. 

K ději toho moc nemám. Sice se v knize stále něco dělo, ale přišlo mi, že se až podezřele podobá příběhu z prvního dílu. Jako by pan Westerfeld psal opět Ošklivé, ale místo nich psal o Krásných a místo Davida nasadil Zanea, který je podle mě zatím lepší. I přes tu neustálou akci to však bylo spíše oddychové čtení, u kterého se čtenář nenudí. Stejně jako u Ošklivých je však závěr tak otevřený, že si budu muset pořídit i ten závěrečný díl, který vypráví o Tally Youngbloodové.

Předposlední věc, na kterou bych rád poukázal jsou neustále opakovaná slova, se kterými se setkáváte několikrát na každé stránce. Všechno je "epesní", všichni jsou správně "nabuzení" a já z toho byl na větvi. Není to však nic, co by nešlo překousnout. 

Na závěr se zmíním ještě o obálce, která se mi moc líbí a je rozhodně hezčí, než byla u Ošklivých. Samozřejmě jsem si obličeje spojil s hlavními postavami Tally a Zanea. 

Knihu bych doporučil určitě těm, kterým se líbili Oškliví, ale doporučil bych jí i těm, kterým se Oškliví nelíbili stejně jako mě. Krásní dokáží překvapit a co víc, dokonce nalákat na dočtení celé série. Takže pokud jste na tuto sérii zanevřeli, zkuste jí dát ještě šanci.

HODNOCENÍ: 60%




neděle 9. srpna 2015

Unboxing #9

 A dalším balíčkem jsem hned blíže zaokrouhlenému číslu 10. Tentokrát však ještě unboxing s číslem 9, který v sobě ukrývá jednu výhru, z které mám neskutečnou radost, o to víc, že jsem s výhrou vůbec nepočítal.

Pojďme na to :)

Balíček jako každý jiný, ale přesto zvláštní. Je v něm kniha :)


Vidíte...já vám to říkal, že je tam kniha :)


Krásná a s gratulačním dopisem. Jde o knihu Krotitel od Camilly Läckberg, kterou vydalo nakladatelství MOTTO. Obálka vypadá velmi zajímavě a protože miluji severské detektivky a od této autorky jsem ještě nic nečetl, má zvědavost je o to větší!!

Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat nakladatelství MOTTO za to, že uskutečnilo o tuto knihu soutěž a následně mi knihu zaslalo. Moc mě kniha potěšila! :)

Unboxing #8

Již po 8 s vámi jdu rozbalovat balíček, který obsahuje nějaké to knižní překvapení. A co že to bude za překvapení tentokrát ? Jste také tak zvědaví, jako já ?? Pojďme se podívat do balíčku :)


Tentokrát je balíček nějaký tlustý....že by tam nebyla jen jedna kniha ? :-O


Fakt že jo :) Jsou tři :)


A navíc jsou krásný :) Konečně jsem se dočkal a pořídil jsem si první tři díly Nástrojů smrti.


A v knihovničce se budou krásně vyjímat :) 

Jsem šťasten, že jsem na tyto knihy narazil na bazaru knih na facebooku. Cena byla naprosto neodolatelná a musel jsem je mít. Doufám, že se mi budou líbit a nebudu tak koupě litovat :). 

Jaké máte zkušenosti s touto sérií ??

čtvrtek 6. srpna 2015

Čtecí návyky / TAG

zdroj

Když jsem začínal tvořit svůj blog a psát tak " Knihu o Danielovi (Book about Daniel)", říkal jsem si, že nechám veškerý prostor jen recenzím knih a případným unboxingům či chvástačkám. Jak však čas plyne, říkám si, že by to chtělo na blogu menší oživení. Protože se po škole stále nemůžu dostat do toho správného čtecího tempa a dočíst knihu mi dělá někdy i problémy, rozhodl jsem se, že udělám nějaký ten TAG. A aby jste si trochu udělali obrázek o mé osobě a mému vztahu ke knihám, vybral jsem Tag s názvem "Čtecí návyky". Tento tag jste jiště již zaregistrovali u mnoha blogerů a booktuberů, takže nebudeme moc zdražovat a pojďme se podívat, jaké mám čtecí návyky :). Jen ještě dodám, že otázky na tento tag beru od Filipa z Magician´s Book. Doufám, že to nebude vadit a určitě si přečtěte i jeho čtecí návyky. A teď už opravdu jdeme na to :)

1/ Máš doma určité místo na čtení ?
Že bych měl úplně vyhraněné místo pouze pro čtení, to se říct nedá, protože jakmile vezmu knihu do ruky, začíná být velký problém najít tu správnou pozici, ve které bych vydržel sedět hodiny a hodiny a užívat si skvělou knihu. Takže cestuji z postele na židli, ze židle na zem a ze země se přesouvám zpět na postel, kde po těžkém cestování většinou usnu s knihou v ruce. Kdybych však měl říct místnost, která se stává mojí čtecí svatyní, je to rozhodně pokoj!



2/ Záložka, nebo kousek papíru, který se válí poblíž ?
Záložek doma sice pár mám, ale popravdě je moc nepoužívám. Jako záložky mi většinou slouží účtenky od koupě knihy a když se náhodou stane, že koupím více knih a účtenka je jenom jedna, tak jsem upotřebil visačky ze zakoupeného trika, které jsou z pevného materiálu a jsou jako záložky naprosto skvělé. No posuďte sami :). 



3/ Můžeš prostě jen tak přestat číst nebo nejprve dočteš kapitolu ?
Jednoznačně dočítám kapitolu. Tady není co řešit. No schválně...kdo z vás dokáže odejít uprostřed kapitoly ?? Existuje vůbec někdo takový ??



4/ Jíš nebo piješ během čtení ?
Při čtení zásadně nejím. Když už je opravdu hlad a nemůžu se od knihy prostě odtrhnout, dám si něco, čím bych knihu nemohl poškodit. Nějaké brambůrky, tyčinky a podobné věci. Mám špatné zkušenosti, když jsem kamarádce půjčil knihu a dopadlo to tak, že mám teď na 50 stránce Síly vzdoru červený flek od omáčky :/ . Od té doby knihy ani nepůjčuji. Co se pití týče, tak s tím je to přesně naopak. Jsem velice žíznivý člověk, takže mám vždy kolem sebe nějaké dobré osvěžující pití.


5/ Posloucháš u čtení hudbu nebo televizi ?
Hudbu si ke čtení klidně pustím a docela rád. Sice jí po většinu čtecího procesu skoro nevnímám, ale zvukový podtext je fajn. Někdy se písnička i hodní k situaci v knize a skvěle tak podtrhne můj vizuální dojem z příběhu. Televizi celkově moc nepouštím, ale když jsem v obýváku s knihou v ruce a někdo se na televizi dívá, nemám s tím větší problém.


6/ Čteš vždy pouze jednu knihu nebo několik najednou ?
Tohle je mé prokletí. Ano čtu více knih najednou a je to peklo. Když čtu jednu, nejraději bych sáhl i po té druhé a mám z toho v hlavě hrozné boje, kterou tedy budu číst. Naštěstí se mi neplete děj knih, takže si můžu více méně dovolit číst více knih, ale asi se utrápím :D. Ono když si koupím novou knihu, prostě jí chci číst hned a pak to takhle dopadá.


7/ Preferuješ čtení doma nebo čteš kdekoliv ?
Čtení doma je fajn, ale v posledních letech jsem přišel na to, že můžu číst v podstatě kdekoliv. Knihu mám u sebe vždy nějakou, takže jí můžu vytáhnout kdekoliv kde je čas. Nejlépe se mi však čte ve vlaku. Cesta do školy byla vždy dlouhá a vlakem jezdím velmi často, takže si cestu krátím nějakým tím příběhem.


8/ Čteš nahlas nebo pouze ve své mysli ?
Jednoznačně v mysli. Nahlas čtu jen některé pasáže, které mě zaujmou a potřebuji je sdělit někomu ve svém okolí. Případně si přečtu nějakou zajímavou větu nahlas, abych zjistil, jak věta zní v mluvené verzi.


9/ Čteš některé pasáže dopředu nebo dokonce přeskakuješ kapitoly?
Snažím se to nedělat, ale ne vždy se ubráním. Každopádně si přečtu jen poslední větu, která málokdy něco prozradí. To většinou dělám jen u knih, které mě ne příliš baví a chci zjistit, jestli alespoň na konci bude kniha stát za to .


10/ Lámeš hřbet nebo se snažíš uchovat jej jako nový ?
V životě bych hřbet knize nezlomil. Zlomili by jste snad vaz nějakému člověku? Já doufám že ne!


11/ Píšeš do knih ?
Další podivnost, která se mi naštěstí vyhýbá. Do knihy jsem nikdy nic nenapsal a ani to neplánuji. Když mám nutně potřebu si do knihy něco poznamenat, používám ty skvělé lepící papírky. To je páni vynález :) 


A to je z mých čtecích návyků vše. Já doufám, že se vám můj historicky první tag líbil, že jste se dozvěděli o mě něco nového a že jste se možná i pobavili. Pokud se mnou některé návyky sdílíte nebo se mnou naopak nesouhlasíte, nebojte se to dát najevo v komentářích ! :)



středa 5. srpna 2015

Pastýř smrti ( Ethan Cross )

Nakladatelství: Knižní klub
Stran: 328
Vydáno v ČR: 2013

Pastýř smrti vzešel z hlavy amerického autora Ethana Crosse a jde o první díl série Shepherd. U nás prozatím vyšel pouze první díl a jak to tak vypadá, zatím není vydání dalších dílů této série v plánu. Což je možná i škoda, protože jako jediný díl tahle kniha u nás nikdy nedosáhne slávy. 

Kniha začíná jako správný Thriller. Nacházíme se na benzínové pumpě, odkud byl přijat policií telefonát, že tam něco není v pořádku. Po příjezdu policie však všechno vypadá idylicky. Vlastně až moc idylicky. A bum, asi po 15 stránkách máme na seznamu první mrtvolu a rozjíždí se první hra ve stylu filmů SAW, které spoustu z vás jistě zná. V takovémto duchu se kniha nese po celou svoji délku 328 stran. Všeho moc však škodí a toto pořekadlo se přesně hodí na tuto knihu. 

U knih podobného stylu sice je žádané, aby se stránky topili krví a krev vám při čtení tuhla v žilách, ale to se právě stane snad jednou či dvakrát. Pak už je Ackermanův styl vraždění okoukaný a každá další vražda jen prodlužuje vaše toužebné čekání na konec . Nebojte se...právě jsem vám nenaspoileroval odhalení psychopatického vraha. Jeho identita je známa již od prvních stran a nemusíte si tak hrát na detektiva a užívat si příběh. 

Autor se v knize snaží pracovat s klasickou atmosférou, která nás děsila vlastně už od dětství. A to tou, že v pokoji v temném koutě někdo stojí, nebo nás někdo sleduje z okna. Přesně to Ackerman jako správný psychopat dodržuje a aby toho nebylo málo, vybere vždy někoho z rodiny, s kým si zahraje takovou malou hru. Většinou časově omezenou a většinou končící hektolitry krve. 

Ať je kniha jakkoliv zábavná, stále se velice těšíte na samotný závěr, kdy má podle všeho dojít ke střetnutí Ackermana a Marcuse, který se vydal po jeho stopě a chce ho sprovodit ze světa. A tady přichází ten kámen úrazu. Čím více se na konec těšíte, tím více vám příběh začíná vadit. Čekáte na osudné setkání a světe div se, nic se nestane, dojde k dalšímu setkání ústřední dvojce a ejhle....zase nic. Pokud nic jiného, tak natahování konců vážně nesnáším. Dopadlo to tak, že jsem knihu odložil asi 30 stránek před koncem a 3 měsíce jí tak nechal ležet. 

Teď když jsem knihu konečně dočetl, jsem se závěrem zjistil, že vlastně vše, co se v knize událo a vše, co mi vadilo mi mělo vadit. Závěr mě umlčel a já poslední stránky jen pokyvoval hlavou se slovy "..aha, tak proto to tak bylo." Právě kvůli závěru mě trochu mrzí, že u nás pravděpodobně další díly nevyjdou, ale i tak stojí kniha za přečtení. I když by byla skvělým prequelem do série. 

Pokud tedy máte Pastýře smrti v knihovničce a stále nevíte, zda se do ní pustit, udělejte to. Myslím že nebudete litovat a navíc jde o knihu nikterak silnou a navíc s krátkými kapitolami, takže jste schopni jí slupnout během pár dní. 

HODNOCENÍ: 60%