středa 30. prosince 2015

(Ne)Šťastné konce ( Jim C. Hines )


Nakladatelství: Fantom Print
Počet stran: 224
Vydáno v ČR: 2010

Daniela Sklenářová (rozená Břehová), Ermilina Kurtina z Alessandrie a Talie Malak-el-Dašat. Každý z vás je jistě dobře zná. Že ne? A co takhle. Popelka, Sněhurka a Šípková Růženka. Teď už jistě víte, o kom je řeč. Tyto tři dívky to v životě neměly lehké. Všechny byly utlačované, prokleté nebo měly být zabity. Vše ale mělo dopadnout dobře a všechny tři měly žít šťastně až do smrti. Nestalo se tak.

Příběh začíná v době, kdy se Daniela (Popelka), provdala za prince Armanda a začala konečně žít svůj život. Princ Armand je však unesen, a jak se následně ukáže, za jeho únosem nestojí nikdo jiný, než Danieliny nevlastní sestry. Aby toho nebylo málo, Danieliny sestry ovládají magii a pravděpodobně prince Armanda odvlekly do říše víl, kde obyčejný smrtelník moc dlouho nepřežije.

Daniela se rozhodne prince vysvobodit a k ruce dostane od královny dvě pomocnice. Talii ( Šípková Růženka), která ovládá skvěle bojové umění a Sněhu (Sněhurka), která víc než dobře ovládá zrcadlovou magii a není jí cizí ani flirtování, což jak se ukáže, se může kdykoliv hodit. Všechny tři se vydávají do Víliny, kde je čeká mnohé nebezpečí a největší právě na Danielu, která se právě dozvídá, že nosí pod srdcem nového následníka trůnu.

Pohádková převyprávění jsou v poslední době dost v módě a to nejen v knižní podobě, ale i ve filmech. Jim C. Hines však přichází z příběhem, který má tyto pohádkové příběhy posunout dál a ukázat tak, co na postavy čekalo, když začaly žít šťastně až do smrti. A jak už podle názvu knihy můžete odhadnout, konce nebudou zrovna šťastné.

Na knize jsem velice ocenil, že se autor nebál extrémů. Do svého světa vhodil spousty a spousty fantastických potvor, které se postaví dívkám do cesty a pokusí se jim překazit jejich záchranou misi. Nechybí zde tak goblini, pegasové, víly a to vše protkané magií. V knize se tak pořád něco děje, což je ne vždy výhrou, ale rozhodně se čtenář nenudí.

Další, co velice oceňuji a co celou knihu v mých očích pozvedlo o několik stupňů výše bylo to, jak autor pozměnil příběhy o Sněhurce a Šípkové Růžence. O Růžence především, protože s tou se autor vážně nemazlil a v pasážích, kde Talie vypráví svůj příběh, mi najednou přišli depresivní, dospělé a šokující. A to se mi líbilo. Velice dobře se také vypořádal s příběhem o Sněhurce, kde skvěle vymyslel postavy trpaslíků. Autorovi zkrátka nemůžu u přít, že jeho fantazie je vážně úžasná.

 Abych byl upřímný, i pře klady, které jsem výše zmínil, bylo celkem složité tuto knihu dočíst. Připomínala mi jízdu na horské dráze. Ne že by byla tak napínavá a stoupal mi při ní adrenalin, ale spíše mi připomínala tu samotnou jízdu horské dráhy. Nejprve přišlo pomalé a dlouhé stoupání nahoru, aby mohl následovat rychlí sešup. Skoro se mi chtělo až křičet. Pak následovalo pár loopů, kdy jsem nevěděl kde jsem nebo co se vlastně stalo. Přišlo pár zákrutů, které potěšily, a pak už přišel závěr, kdy se horská dráha zastavuje a já byl rád, že už to mám za sebou a uvědomil si, že jsem si tu cestu vlastně hezky užil.

Největší vadou této knihy je to, že u nás vyšel v překladu jen první díl a další nejspíš nikdy nevyjdou. V originále však existují ještě další 3 nebo 4 pokračování, takže pokud by někdo z vás mel zájem a chtěl si přečíst i následující díly, máte možnost, ale jen v angličtině. 

HODNOCENÍ : 58%

neděle 13. prosince 2015

Smrtná zima ( Kate A. Boorman )



Nakladatelství: Host
Počet stran: 366
Rok vydání v ČR: 2015
Série: Smrtná zima #1

Smrtná zima je knihou, která vyšla u příležitosti velkého knižního čtvrtku a má jí na svědomí nakladatelství Host. Zároveň se jedná o prvotinu kanadské autorky Kate A. Boormanové. Jde o první díl z plánované trilogie, které nese stejný název jako její první díl, Smrtná zima.

Hlavní postavou je patnáctiletá, později šestnáctiletá Emmeline, která žije v osadě uprostřed lesů, která je obehnána ze všech stran zdmi. Život v těchto zdech je velmi puritánský a složitý. Nejen že se musí obyvatelé této osady řídit přísnými pravidly, ale jsou zužováni i tajemným zlem, které okupuje okolní lesy. Vzdalování se tedy mimo osadu je nebezpečné a co víc, zakázané. Emmelin je však zvídavé děvče a díky své babičce, kterou nikdy nepoznala, je poskvrněná, což znamená, že se na ni a její rodinu koukají ostatní obyvatelé skrz prsty. Tajemný les však Emmeline našeptává podivné zprávy a láká jí do svého nitra. 

Smrtná zima je velice zvláštní kniha. Původně jsem vůbec neměl v plánu si jí přečíst, ale když jsem viděl v knihovně její tajemnou obálku, podlehl jsem. I tak jsem příběhu moc nevěřil. Působí nezajímavě a v dnešní záplavě young adult dystopií, trochu klišoidně. Stačilo ale jen pár stránek a já už věděl, že čtu něco, co má velké předpoklady k úspěchu. 

Autorka píše čtivě a udržuje čtenáře v nejistotě téměř až do posledních stránek. I tak se rozhodla, že neodhalí všechna tajemství a musíme si tak počkat na další díly, abychom našli odpovědi na všechny otázky, které si čtenář během této knihy pokládá. A že jich není málo. 

Na knize se mi hodně líbilo, že z 90 % knihy to vypadá, jako kdyby osada byla jedinou obydlenou částí světa a mimo zdi osady existoval pouze les. To u mě navozovalo příjemný pocit melancholie a mystična. Dalším kladem je romantická linka, která je velmi příjemná, a i když jde opět o milostný trojúhelník, autorka se s tím vyrovnala tak, že nepůsobí šablonovitě. Což oceňuji.

Našli se však i věci, které mě trochu zklamali. V první řadě jsou to francouzské fráze, které se v textu vyskytují opravdu hojně a pokud neovládáte alespoň základy francouzštiny, nebudete rozumět ani slovo. Samozřejmě si odvodíte, o co asi jde a autorka to kolikrát zopakuje i v angličtině, ale i tak to působí rušivě. Dá se to však pochopit, protože autorka pochází z Kanady, kde je úředním jazykem angličtina a francouzština. 

Více mě ale zklamal závěr knihy. Během čtení jsem si utvořil alternativní závěr a pokračování série a byl jsem s tím naprosto spokojený. Autorka si vytvořila skvělou půdu, aby lehce proplula všemi třemi díly a klidně k tomu přidala nějaké novely. To co však přišlo v závěru této knihy mě zaskočilo. Zatím co většinou jsou závěry podobných knih otevřené, u závěru této knihy bych klidně řekl, že šlo o samostatnou knihu. A to nemluvím o tom, že se po celou dobu čtení člověk těší na la prise (smrtnou zimu), a když konečně přijde, na další stránce už je po ní. 

No, jsem zvědav, co přinesou další díly, protože já je rozhodně budu chtít číst!


HODNOCENÍ: 78%

čtvrtek 10. prosince 2015

Nejkrásnější ( Marissa Meyer )


Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 192
Vydáno v ČR: 2015
Série: Měsíční kroniky #3,1

Čiré zlo má své jméno, skrývá se za maskou klamu a používá “osobní romantické kouzlo”, aby získalo moc nad ostatními. Ale kdo je doopravdy královna Levana? Dlouho předtím, než jí cestu zkřížily Cinder, Scarlet a Cress v Měsíčních kronikách, žila Levana úplně jiný příběh – příběh, který nebyl nikdy vyprávěn… až dosud.

Po dočtení předchozích tří dílů Měsíčních kronik, jsem nemohl jinak a musel jsem zjistit, jak to je vlastně s královnou Levanou. Těšil jsem se, že zjistím, z čeho pramení její zloba a že se trochu rozvinou předešlé příběhy z pohledu Levany, ale to se ne tak úplně stalo.

Spíše než na rozvíjení příběhů posádky Zvonečníku z pohledu Levany, se dozvídáme něco o Levaně samotné. Jak vyrůstala, jak se dostala k trůnu a její spojení s princeznou Winter, a jak to vlastně bylo s Cinder. Co jsem však neočekával, byla romantická linka, která obsáhla téměř celou knihu. Musím uznat, že mě místy tato linka uvrhovala do mírných depresí a ač se to zdá nepravděpodobné, bylo mi Levany místy líto. Sice si za veškeré problémy mohla více méně sama, ale to už jí nejspíš bylo dáno do vínku.

V této kraťoučké novelce se konečně podíváme pořádně na Měsíc a zjistíme, jak to na měsíci vlastně chodí. Jak se ukázalo, mentalita lidí na Měsíci, je naprostou odlišná, než lidí na Zemi. Už se vůbec nedivím tomu, že je Levana taková, jaká je, protože přesně v takovém duchu vyrůstala a žila i v době své dospělosti. 

Trochu jsem doufal, že díky této novele pozměním názor na Levanu, ale nestalo se tak. Budu však na její postavu nahlížet už trochu jinak. I když autorka přišla v této knize s naprosto jiným příběhem, než s kterým jsem počítal, jsem velmi rád, že jsem si jí mohl přečíst a autorce se to zkrátka opět povedlo.

Protože se mi tuto knihu podařilo získat hned po dočtení Cinder, dlouho jsem řešil, kdy by byl nejlepší čas si jí přečíst. Zda hned po Cinder a nebo čekat, až přečtu Cress a dodržím tak postupnost série, tak jak byly vydány. Nakonec jsem opravdu čekal a přečetl ji až po Cress. Po dočtení můžu říci, že je více méně jedno, kdy si knihu přečtete. Buď se skvěle naladíte na celou sérii, nebo si rozšíříte své obzory o předešlých dílech. 

HODNOCENÍ: 79%




Cress ( Marissa Meyer )


Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 616
Rok vydání v ČR: 2014
Série: Měsíční kroniky #3

Třetí díl Měsíčních kronik vypráví příběh o mladé Cress, která už od svého dětství obývá umělý satelit, který je umístěn ve vesmíru, nad planetou Zemí. Jediné, co Cress činí v satelitu společnost, jsou počítače, a tak není divu, že se z ní stala dokonalá hackerka, která pracuje ku prospěch královny Levany. Tato práce jí však nečiní žádnou radost, a proto, když se s ní spojí posádka Zvonečníku, je rozhodnuta satelit opustit a bojovat společně s nimi, proti královně Levaně. Tato "záchranná" mise, není však příliš úspěšná a Cress tak ztrácí vše, na co byla zvyklá. Může však získat více, než si může myslet. 

Jak už jsme u Měsíčních kronik zvyklí, společně s příběhem Cress, sledujeme i další příběhy postav, které známe z předešlých dílů. Čeká na ně velké dobrodružství, které ne pro všechny dopadne dobře. Jejich mise je ale jasná. Přerušit svatbu královny Levany a prince Kaie. A to za každou cenu.

Ke třetímu dílu Měsíčních kronik jsem přistupoval velmi obezřetně, protože když má kniha přes 600 stran, člověk si hodně rozmýšlí, zda se do knihy pustí. U této série však nešlo jinak, a tak jsem se do Cress pustil. Za první den jsem přečetl 120 stran, druhý den opět a za 5 dní jsem knihu odkládal dočtenou. Kniha se jen těžko odkládá, takže pokud stejně jako já váháte, zda se do Cress pustit, protože je to opravdu bichle, nemějte strach a pusťte se do ní. Nebudete litovat.

Autorka opět přináší nové a nové postavy, které jsou stejně jako naši staří známý, naprosto skvěle vykresleny, a to i v případech, kdy jde o vedlejší postavy, které se v příběhu v podstatě jen mihnou.  To vše doplňuje lehkostí sobě vlastní, která podporuje naprostou lehkost při čtení, a to se stává téměř návykovým.

Ve třetím díle Měsíčních kronik si mě autorka opravdu získala. Zatím co byly předešlé díly nadprůměrně, Cress je opravdu skvělá. Čtenář nevychází z napětí a je obklopen mnoha zvraty, kdy mu spadne čelist. Alespoň u mě tomu tak bylo. Na Cress je skvělé, že i když nevychází z akce, vše je vyprávěno s naprostou lehkostí a je to nenáročné čtivo. Tohle se opravdu povedlo.

Postavy se opět posunuly o level výše a každá z nich zde dostává svůj prostor. O větší posun přišla jen Scarlet, která, jak to vypadá, dostane velký prostor v závěrečné knize Winter. Do popředí se dostává hodně i kapitán Thorne, který zde naplno projevuje svojí skvělou osobnost a se svým optimistickým a narcistickým přístupem k věci, osvěžuje vtipně celý příběh.

Co se královny Levany týče, je pořád zlá. Nepolevuje ve svém cíly a nešetří žádnou z postav, přesto si myslím, že ještě větší mrchou, a promiňte mi ten výraz, je v této knize Sybil Mira. Ta se opravdu nezastavila před ničím a se svojí zlobou šla kupředu a zastínila tak celou královnu Levanu, která jistě dostane také své slovo v posledním díle. Kterého se už opravdu nemohu dočkat. 


HODNOCENÍ: 95%