Očistný obřad (Mark T. Sullivan)

Můj příběh ožívá. Jmenuji se Diana Jackmanová, ale poslední dobou si říkám Malá Vrána, což je jméno, na které jsem byla zvyklá v dětství. Teď mám sama děti a zabývám se vymýšlením ekologického softwaru. Kromě toho jsem lovkyně, přesněji řečeno lovkyně jelenů a ještě přestěji stopařka. Možná se ptáte, jak se v dnešní době může žena stát stopařkou a já vám odpovím: jsou za tím má matka, otec a prastrýc. Kdybyste se zajímali, proč jsem skoro patnáct let nic nestopovala, odpověď by zněla stejně. A po případném dotazu, jak jsem se připletla ke strašlivým říjnovým událostem, bych vám řekla, abyste se posadili a poslouchali.

Toto je úvodní odstavec, který čtenáře přivítá hned v první kapitole a můžete tento úryvek najít i na zadní straně přebalu. Možná si říkáte, proč jsem použil tento úryvek a nepopsal jsem svými slovy příběh knihy, jak jste na to u mě zvyklý. Odpověď je naprosto jednoduchá. Tahle kniha je tak "komplikovaná", že by se mi příběh popisoval velmi těžce, abych něco neprozradil a další možností bylo video, kde bych knihu zrecenzoval, ale to by možná dopadlo ještě hůře, než kdybych se to pokusil sepsat. Proto jsem použil tento úryvek, který říká poměrně dost a poměrně slušně láká k přečtení.

Pojďme si tedy alespoň ve zkratce říci, o čem Očistný obřad je. Příběh vypráví o Dianě Jackmanové, manželce, matce a dceři, které v žilách koluje indiánská krev. Diana v mládí byla stopařkou a lovkyní jelenů, k čemuž jí přivedl její otec a prastrýc. Nyní už je Diana dospělá a musí se vyrovnávat s manželskou krizí, a nenapadne jí nic jiného, než se přihlásit k osmičlenné lovecké skupině, která plánuje lovit v Britské Kolumbii, běloocasé jeleny. 

Lov má trvat deset dnů, které měli být pro všechny účastníky příležitostí ukořistit nějakou tu trofej, anebo si odpočnout od hluku měst či se vrátit ke svým kořenům. Těchto deset dnů se však velmi rychle stává hororem, když je Dianou nalezen jeden člen skupiny, který je přivázán za nohy na stromě, má skalpovanou část hlavy, díru v zádech a soví pírko v ústech. Ve skupině začne panovat hrůza a obavy, které jsou jistě na místě, protože pomoc je daleko a mimo dosah, komunikační prostředky nefungují a obětí pomalu přibývá. Zdá se, že z lovců se stává lovná zvěř a vrahem může být kdokoliv.

Možná se mi nepodařilo tento popis napsat dosti přesvědčivě, aby jste si knihu přečetli. Napíšu to tedy jednodušeji. Přečtěte si ji, protože tato kniha je vážně dobrá. Hutná a tíživá atmosféra, dobře vykreslené charaktery, zasněžené pláně, příjemné popisy okolí a vraždící "monstrum" v zádech. To vše se v Očistném obřadu prolíná, a jako bonus dostanete pohled do indiánské kultury a rodinné drama. 

Očistný obřad je knihou, která v sobě nese popisy zasněženého prostředí, které mi připomínali knihu Dcera sněhu, podobnou situaci, a teď mě nechytejte úplně za slovo, z knihy Deset malých černoušků od Agathy Christie, a to vše zabalené do thrillerového hávu, potřísněného krví. Pokud tedy uvažujete nad tím, zda si tuto knihu přečíst, už neváhejte, protože i když jde o knihu, která v České republice vyšla v roce 1998, má rozhodně co nabídnout. 

HODNOCENÍ: 85%

Bouřková fronta (Jim Butcher)

Seznamte se prosím s Harry Dresdenem, prvním a jediným profesionálním čarodějem v Chicagu, který je zapsán v telefonním seznamu. Pokud se ve vašem životě objeví něco magického, nadpřirozeného nebo nevysvětlitelného, zavolejte právě Harrymu, protože on jediný je schopen s tím něco udělat. Kvůli jednomu takovému případu ho navštíví i Monika, která pohřešuje svého manžela. Nemá nejmenší tušení, co se s ním přihodilo, má ale podezření, že ho někdo unesl a to kvůli magii, kterou se začal její manžel zabývat. Harry jí přislíbí, že se bude tímto případem zabývat. Do toho je však Harry přivolán Chicagskou policií, která ho občas využíva při magických záležitostech, aby se přijel podívat k případu dvojí vraždy. Jak si Harry Dresden poradí s hledáním Moničina manžela? A podaří se mu objasnit, kdo stojí za vraždou dvou lidí, kteří měli roztržený hrudník a odejmuté srdce? Jedno je jisté. V Chicagu si nikdo zahrává s temnou magií a v ohrožení může být každý, včetně samotného čaroděje. 

HARRY DRESDEN - ČARODĚJ

Nacházení ztracených věcí. Paranormální pátrání. Porady a konzultace.

Ceny rozumné.

NEDĚLÁM:

Nápoje lásky, prokletí na věky, večírky ani jiné zábavné akce.

Druhé vydání

První vydání

První čeho si čtenář jako první na knize všimne, je její formát. Kniha je menší než jsem byl doposud zvyklí a na to že má jen 359 stránek, působí celkem silně. Další, co hned čtenáře praští do očí, když se mu kniha dostane do ruky, je její obálka. Jsem velice rád, že se nakladatelství Trifid rozhodlo vydat toto druhé vydání a změnit obálku, protože předešlá obálka nebyla tak pohledná. I když obě dvě nejsou od věci a v jistém smyslu souvisí s dějem, obálka druhého vydání vystihuje lépe celkový charakter a pocit, který jsem z knihy měl. Posuďte sami, která obálka vypadá lépe.

Bouřková fronta slibuje detektivní román, který v sobě nese prvky fantasy a to vše je podtrženo humorem. Musím říct, že tohle všechno jsem po přečtení skutečně dostal. Trochu jsem se této kombinace bál, protože humorným knihám moc neholduji, ale autorovi se podařilo tyto tři prvky skloubit tak příjemný a geniálním způsobem, že každý jednotlivý prvek v této knize funguje. Užil jsem si tak jednoduchou detektivku, kde jsem nemusel hledat vraha (protože to nebylo důležité) a nechal se unášet na vlně fantastiky a magie, kterými je kniha nabita.

A to, že je kniha nabita fantasy prvky, myslím skutečně vážně. V průběhu knihy se setkáváme s postavami jako upíři, démoni, víly, čarodějové a jiné kreatury, které jsou jistým způsobem Harrymu nápomocny, i když ne vždy dobrovolně v obou případech, které se snaží čaroděj vyřešit. To vše je skutečně doprovázeno humorem, který je dávkován ve formě sarkastických poznámek, nebo trapných situací, do kterých se Dresden dostává. Ne jednou jsem se u knihy opravdu zasmál.

Teď možná vkročím do hluboké vody a možná mě tam i utopíte, ale dovolil bych si knihu přirovnat ke knize, která se v dnešní době stává u nás " hitem", a to k Jackabymu. Toho jsem sice prozatím nečetl, ale podle recenzí, které jsem na tuto knihu četl a jak jsem si Jackabym listoval, když jsem si ho pořídil, by se dalo říci, že jde o podobný styl knihy. Jen s tím rozdílem, že zatím co Jackaby se odehrává na konci 19 století, Bouřková fronta je knihou, která se odehrává v současnosti. Pokud se vám tedy líbil Jackaby, myslím, že Bouřková fronta by mohla být knihou/sérií, která by vám mohla ukrátit čekání na druhý díl Jackabyho, který u nás snad vyjde. Já rozhodně budu v sérii s Harrym Dresdenem pokračovat a doufám, že i nadcházející díly se ponesou ve stejném duchu, jako díl první. 

HODNOCENÍ: 80%

Rudá královna (Victoria Aveyard)

Rudá královna je knihou, která nás přivádí do světa, který je rozdělen krví. Pokud máte stříbrnou krev, máte štěstí. Budete se pohybovat ve vysoké společnosti a budete ovládat schopnost, která vám bude předurčena. Pokud se však narodíte s krví rudou, budete otroky stříbrných a na nadpřirozené schopnosti můžete zapomenout. Budete stříbrným sloužit, a pokud si do osmnácti let nenajdete práci, která bude pro stříbrné přínosem, budete odvedeni do armády, kde budete pro stříbrné nasazovat svůj život. A to bez výjimek. 

Sedmnáctiletá Mare Barrowová, se narodila jako rudá. Žije v chudobě se svojí mladší sestrou, matkou a otcem, který je po válečném zranění upoután na invalidní vozík. Její tři bratři byli odvedeni do války, a tak se Mare se svojí sestrou musejí o svoji rodinu starat. Zatímco Mareina sestra je zaměstnaná jako švadlena, Mare si zaměstnání zatím nenašla a živí se jako zlodějka. Sled nenadálých událostí Mare přivede do kontaktu s Calem, který jí najde zaměstnání v zámku stříbrných. Zde se za jistých okolností, před zraky všech, prokáže, že Mare, i když je rudá, má jistou schopnost, která je ve světě neobvyklá. Dostává se tak do velkého zájmu královské rodiny stříbrných, která se rozhodne, že si budou Mare držet hodně blízko, aby předešli otázkám jejích schopností a případně ji mohli využit pro svůj prospěch. To však může být pro Mare a její okolí, velmi nebezpečné.

Na Rudou královnu jsem byl velmi zvědavý a opravdu jsem se těšil, až se do celého příběhu ponořím. Začátek byl skvělý. Autorka píše čtivým stylem, který mě ihned vtáhl do děje, který jsem si patřičně užíval. Nadšení mě však začínalo opouštět ve chvíli, kdy se Mare dostává do zámku stříbrných. Kniha zabředá do jistého stereotypu, který se táhne snad půlkou knihy a já ztratil o příběh zájem. Najdou se samozřejmě části, kdy se najednou příběh zvedne a přichází okamžiky, které byly napínavé, ale napětí po pár stránkách opět opadlo.

Největší problém, který jsem s knihou měl, však byly postavy. Neoblíbil jsem si ani jednoho z princů a Mare se postupem času stala postavou, která mi začala lézt docela na nervy. Mezi postavami samozřejmě probíhá milostný trojúhelník, na který jsme v podobných knihách zvyklí, jen s tím rozdílem, že jsem nějak nechápal, co hlavní hrdinku vedlo k tomu, aby se do některého z nich zamilovala. A spojení sedmnáctileté dívky a patnáctiletého prince, mi přišlo také zvláštní. Ne že by šlo o něco špatného, ale nemohl jsem se zbavit takového toho pocitu, že pohled na ty dva musí být opravdu komický, i když tomu tak nejspíš nebylo.

Další věc, kterou jsem nepřekousl, jsou dějové zvraty. U této knihy je všeobecně známo, že v průběhu knihy nastává dějový zvrat, který čtenáře bude šokovat a vše změní. Byl jsem tedy odhodlán, že i když mě kniha svým obsahem příliš nezaujala, počkám si na ten zvrat a uvidím, zda to na mém názoru něco nezmění. No a musím konstatovat, že kdybych knihu v půlce odložil, o nic moc bych nepřišel. Celý ten velký zvrat mi byl jasný snad už před polovinou knihy a přijde mi, že pokud se čtenář alespoň na chvíli zamyslí nad tím co čte, musí to prokouknout také. 

Vlastně mi docela i vadily schopnosti, kterými stříbrní vládli. To bylo ale zapříčiněno tím, že jsem s něčím takovým nepočítal a byl to pro mě tedy tak trochu šok. Autorka si však nedokázala s těmito schopnostmi poradit a moc je nevyužila. Stříbrní je prostě vlastní a vystavují je na obdiv, aby potvrdili své postavení a určili, který z nich je mocnějším. Je dost možné, že si s těmito schopnostmi autorka vyhraje v následujících dílech, ale to ukáže až čas. 

Abych v této recenzi jen nekritizoval, pokusím se vypsat pozitiva, která tato kniha má. Předně bych rád pochválil obálku. Jak se říká, v jednoduchosti je síla a tato obálka to jen potvrzuje. Dalším kladem, který se této knize nedá upřít, je čtivý styl autorky, o kterém už jsem se výše zmínil. Victoria Aveyard píše vážně čtivě a nečiní jí jediný problém, aby čtenáře vtáhla do příběhu. A nebudu si nic nalhávat. Celý ten koncept, má také něco do sebe a má co nabídnout.

Byl bych nerad, aby to vypadalo, že jde o knihu, která by nestála za přečtení. Kniha má jistě své přednosti, které dokážou zaujmout poměrně široké publikum. Určitě si jí užijí čtenáři, kteří si oblíbili Selekci, protože tato kniha funguje na podobném principu, jen s větším zaměřením na dystopický svět a s více fantasy prvky. 

Zatím nemůžu říci, zda se budu pouštět do čtení druhého dílu, každopádně anotace na Křišťálový meč zní zajímavě a mohl by být zajímavější, než byla Rudá královna. Každopádně budu sledovat ohlasy na Křišťálový meč, a pak se uvidí, zda s touto sérií budu pokračovat.

HODNOCENÍ: 59%

Unboxing #17

I když je dnes sobota, nevidím jediný důvod, aby jsme si nerozbalili další balíček, který by měl ukrývat opět dvě knihy. Šlo opět o výměnu kniha za knihu, ale sáhl jsem po knihách, o kterých v podstatě nic nevím a ani nevím, zda se mi budou líbit. No...uvidíme, až se k nim dostanu. Tak se pojďte podívat, o kterých knihách to tu vlastně mluvím.

Náčiní připraveno...jdeme na to :)

Je libo Utopence, Bobíka nebo Romadúr? Ne!! My chceme knížky! 

Laura od J. K. Johansson a Stopy hrůzy 39. Smrt ze záhrobí, od R. L. Stina. Anotace k těmto knihám se vám otevřou, pokud kliknete na vyznačené názvy v textu. Stopy hrůzy mi byly přidány k balíčku, protože knize Laura, chybí přebal. Takže takové odškodné. :)

Jsem zvědav, co tyto knihy přinesou, protože Laura nemá zrovna nejlepší ohlasy a navíc je někdy označován, jako román pro ženy. S Robertem Lawrencem Stinem mám už jisté zkušenosti a zatím mě nezklamal. Takže uvidíme, co tyhle knihy přinesou. Pokud s některou z nich máte zkušenosti, dejte vědět, jak se vám líbila :).

Unboxing #16

Po nějaké době opět Unboxing. V poslední době jsem si velmi oblíbil způsob, kdy měním knihu za knihu. Zbavím se tak knihy, která mě nezaujala, najdu jí tak nový domov, kde dostane další šanci a já z toho vytěžím knihu, která může získat krásné místo v mé knihovničce. Takže co jsem to zase vyhandloval ? 

Modrý balíček je neobvyklí, ale zabaleno to bylo kvalitně :)

A to už jsou ony. Stará dáma vaří jed (vlevo) od Arto Paasilinna a Očistný obřad (vpravo) od Marka T. Sullivana. S Arto Paasolinnim jsem už jednu zkušenost mám, kdežto od Marka T. Sullivana jsem nikdy nic nečetl. Očistný obřad je však již dlouho na mém seznamu k přečtení, protože ta anotace na tuto knihu, zní opravdu zajímavě. Po kliknutí na názvy knih, přejde na anotace. 

Obě knihy mají zajímavé obálky a jsou v dobrém stavu, což mě velmi těší.

V knihovničce budou vypadat hezky...

...a dokonce i pod přebalem vypadají obě knihy zajímavě.

Četli jste některou z těchto knih? Zajímá mě váš názor :)

Půlnoční koruna (Sarah J. Maas)

Celaena v prvním díle vyhrála bojové klání a stala se tak královou bojovnicí. Od té doby plní jeho rozkazy a nejde o zrovna jednoduché úkoly. Celaena dostává od krále několik jmen, které by měli stát za vznikajícím povstaleckém hnutí, které má za cíl svrhnutí krále. Králova bojovnice je vázána poslušností, takže se bez zbytečných otázek musí jednotlivých osob zbavit a podat důkaz o jejich smrti. Nesmělo by ovšem jít o Celaenu, aby se nepřesvědčila o tom, co vykonává. Tento "průzkum"  a následné události jí ovšem přivedou na scestí, kde se bude muset rozhodnout, na čí stranu se postavit. Toto rozhodnutí může však stát život ji nebo osoby, které jsou jí nejbližší. 

Na druhý díl Skleněného trůnu, Půlnoční korunu, jsem se neskutečně těšil. První díl jsem si neskutečně užil a byl pro mě tak předzvěstí, že se mi do ruky možná dostala kniha, která by mohla odstartovat skvělou sérii. Oficiální anotace na Půlnoční korunu mě však moc nepřesvědčila, a tak jsem s malými pochybnostmi čekal, co druhý díl přinese. A víte co...nezklamal mě!

Chvíli však trvalo, než jsem se do celého příběhu opět dostal. První polovina je trochu pomalejší a taková poklidná, až jsem se mírně zalekl, že mě tento díl zklame. Nic však nebylo ztraceno, protože zbývala ještě druhá polovina knihy, která se od té první lišila jako noc a den. V polovině knihy totiž přichází zvrat, který změní vše, co bylo do té doby nastaveno a přináší s sebou tu krvelačnou, nájemnou vražedkyni, o které jsme slýchali od prvního dílu. Od té doby jsem vlastně nevycházel z údivu a moje čelist postupně klesala níž, níž a níž, až dopadla úplně na zem. 

Tím u mě nabila kniha na ceně, protože se ukázalo, že první část Půlnoční koruny, byla naprostou nutností, aby mohla přijít ta skvělá jízda. Velice se mi líbila i proměna, kterou prošla hlavní postava. Zatímco na začátku knihy se setkáváme s tou starou a dobrou Celaenou, v polovině knihy se vše ponoří do ponurosti a krvelačnosti, která přináší i novou, nebezpečnou a odhodlanou, Celaenu.

V této knize se samozřejmě setkáváme i s milostným trojúhelníkem, na který jme byli zvyklí, a který si také projde ne jednou krizí, přináší i znamení sudby, magii a nové nestvůry, které budou usilovat o životy našich hrdinů. Na závěr knihy samozřejmě přichází i zvrat, který láká na další příběhy ze světa Skleněného trůnu a slibuje další zápletky. Sarah J. Maas se to prostě opět povedlo a naprosto mě dostala. Půlnoční koruna je v mnoha ohledech skvělou knihou, která zodpoví několik otázek z předešlého dílu, přináší jich však mnohem a mnohem více. Zkrátka a dobře, nedočkavě vyhlížím další díl, který by, podle všeho, měl vyjít už letos v dubnu. 

HODNOCENÍ: 95%

Vražda na Velký pátek ( Lee Harris )

Christine Bennettová je bývalou jeptiškou, která vystoupila ze řádu, kde strávila pod slibem čistoty, polovinu svého života. Stěhuje se do domu po své tetě, který jí byl odkázán a snaží se zařadit do normálního života. Její bratranec je postižený a je umístěn v nedalekém ústavu. Při jedné z návštěv Christine zjišťuje, že by se mohl ústav přesunout do místa jejího bydliště, ale většina obyvatel města s přesunem nesouhlasí. V ústavu je totiž ubytován i James Talley, který byl propuštěn z vězení, kam byl umístěn za vraždu své matky v roce 1950, kterou měl spáchat společně se svým bratrem, dvojčetem. Christine nevěří, že by James mohl takový čin spáchat, a tak se rozhodne starý případ prošetřit na vlastní pěst. Podaří se jí zjisti, co se v roce 1950, na Velký pátek, v rodině Talleyových stalo ?

Vražda na Velký pátek je kniha, která by se dala označit jako "detektivka ze staré školy." Co si pod tímto označením představit ? Pokud si libujete v severských detektivkách, které jsou plné napětí, drsné mluvy a spoustu krve, Vražda na Velký pátek se vám pravděpodobně nebude líbit. Pokud ale máte rádi styl Agathy Christie, kdy se vyšetřuje formou dialogů, které přináší nové a nové informace, je velká pravděpodobnost, že si tuto knihu zamilujete.

Já si libuji v obou těchto variantách. Mám rád severské detektivky a mám rád i ty poklidnější, které pomalu vedou k odhalení vraha. Proto se pro mě stala Vražda na Velký pátek příjemnou jednohubkou, kterou jsem přečetl během pár dnů. Není se také čemu divit. Kniha má jen 256 stránek a je velice čtivá.

To že jde o dobrou knihu, napsanou dobrou autorkou, dokazuje fakt, že tato detektivní série s bývalou jeptiškou, čítá už 17 dílů a možná přijdou ještě další. Autorce se totiž podařilo vytvořit velice příjemný charakter vyšetřovatelky, která působí na lidi ve svém okolí, ale i na čtenáře, velice příjemným dojmem. Před přečtení jsem se sice bál, že když jde o bývalou jeptišku, půjde o starší dámu alá slečna Marplová, která bude mít velice silné pouto z bohem a půl knihy k němu bude promlouvat. Naštěstí se tak nestalo. Christine je mladá žena, jejíž víra je možná silná, ale téměř o ní v knize neuslyšíte.

Autorka ve své knize použila i pár prvků, které jsou velice zajímavé a ne jednoho čtenáře jistě překvapí. Síla propojení mezi postiženými dvojčaty je opravdu zarážející a zajímalo by mě, zda to tak funguje i v realitě, nebo jde o autorčin chytrý tah.

Nemůžu zatím říci, jak bude série pokračovat, můžu však ale říci, že v ní rozhodně budu pokračovat já.

HODNOCENÍ: 78%

Unboxing #15

Po nějaké době je tu opět unboxing. V poslední době se mi celkem zalíbilo vyměňování knih v bazaru, na databázi knih. Pokud tedy někdo pohledává knihu, kterou jsem ochoten prodat a zároveň prodává knihu, kterou bych rád vlastnil, není nic lepšího, než si je vyměnit. Ne jinak tomu je u této knihy. Jde o první díl jedné série, kterou jsem sice už celou přečetl, ale vždycky jsem jí chtěl vlastnit. Konečně jsem učinil první krůček, abych toho dosáhl. 

Ještě zabaleno...copak je asi uvnitř?

Jo...je to Zloděj blesku, první díl ze série o Percy Jacksonovi, od Ricka Riordana. 

Tuhle sérii jsem chtěl vždycky vlastnit.

Jak jste na tom vy? Měníte také knihy za knihy, nebo upřednostňujete raději prodej knih a za peníze si pořídit knihu novou? A najdete se tu někdo, komu se série o Percy Jacksonovi nelíbila?

Unpopular opinions Book tag

V poslední době sis říkám, že zahlcovat blog pouze recenzemi na knihy, není to pravé ořechové, a tak jsem se rozhodl, že pro vás po delší době vytvořím tag. Není to dlouho, co jsem na zahraničním Booktube narazil na tento tag a zaujal mě. Tento tag není neznámý ani pro české knižní blogery. Takže konec řečí a pojďme k samotnému tagu, který by se ve volném překladu mohl jmenovat " Nepopulární názory, knižní tag."

1.  Populární kniha/série, která se vám nelíbila, ale všem ostatním ano.

Hned s touto otázkou mám problém. Je dost knih, které se mi nelíbily, ale nebyly zase až tak oblíbené mezi vámi ostatními, takže jsem musel hodně přemýšlet. Chvíli jsem váhal, že jsem napíšu sérii Labyrint od Jamese Dashnera, ale nepřišlo mi to fér, když těsně po dočtení Labyrintu jsem byl mile překvapen. Proto jsem se rozhodl, že sem napíši Noční hlídku od Sergeje V. Lukjaněnka. Tato kniha je velmi oblíbená a já jsem byl nejdříve také nadšen. Čím dále jsem se ale v knize dostával, tím více mě nudila a nudila. 

2.  Populární kniha/série, kterou ostatní nesnáší, jen vy jí milujete.

Do této otázky jsem se rozhodl vybrat sérii, která není zas až tak moc známá. I když jsem několik knih z této série hodnotil průměrně, mám k nim velmi vřelý vztah a krásné vzpomínky na jejich čtení, protože šlo o první sérii, kdy jsem netrpělivě vyhlížel další díly a pořádal jsem výpravy do Plzně hned po jejich vydání, abych je měl co nejdříve u sebe a přečetl si je. Jde o sérii Krevní pouta, od Tanyi Huff. Jde o detektivní sérii s fantasy prvky, kdy se vyšetřovatelka s přátelí s upírem a společně vyšetřují paranormální jevy, které se ve městě odehrávají. Článek o sérii ZDE. (Jde o jeden z prvních příspěvků na mém blogu, proto se trochu omlouvám za horší kvalitu.)

3. Milostný trojúhelník, kdy hlavní hrdina/ka skončil/a s někým, s kým jste nechtěli, aby skončila/a.

Tak v této otázce mám naprosto jasno. Rozhodně jsem nespokojen, jak dopadl milostný trojúhelník v Hunger games. Nechci tu nějakým způsobem spoilerovat, takže nebudu psát, s kým Katniss nakonec skončila, ale pokud by vás zajímal můj hlubší názor na tuto věc a nebojíte se případných spoilerů (pokud jste nečetli Hunger games), mrkněte ZDE. Jde o názorovku, kterou jsem napsal na tuto milostnou trojici. Ano...až tak mě to štve :D.

4. Populární žánr, po kterém ani nesáhnete.

Tak žánr, který mě ani trochu neláká, je v poslední době hodně oblíbený, Erotický román. Tomuto žánru jsem opravdu nepřišel na chuť a víte co, ani jsem to nezkoušel :D. Neříkám, že by mi erotika v knihách nějak vadila. Pár lechtivých scén do knihy klidně vstoupit může, protože to prostě patří k lidské povaze, ale aby se to odehrávalo na každé druhé stránce knihy a bylo to hlavním tématem...to bych taky nemusel unést.

5. Populární a všemi milovaná postavu, kterou vy nesnášíte.

Vzhledem k tomu, abych opět nespoileroval, je to ten druhý chlapec, který se vyskytuje v milostném trojúhelníku v Hunger games. Takže pokud jste tak neučinili, vraťte se k otázce číslo 3 a klikněte na vyznačené slovíčko ZDE. Tak teď už jistě víte, která že to oblíbená postava, mi neskutečně leze na nervy.

6. Populární autor, do jehož tvorby se nemůžete zamilovat.

Nevím, jakého autora bych sem zařadil, tak jsem se nakonec rozhodl, že zvolím Stephana Kinga, i když jsem mu moc šancí zatím nedal. Berte prosím tuto volbu s rezervou. Zkoušel jsem od autora číst jen dvě knihy, a ani jednu jsem nedočetl. Jednu jsem nedočetl z důvodu, že mi nesedla tématem a druhá ta, že jsem měl jeho knihu půjčenou z knihovny, ale nakonec dostaly přednost jiné knihy a musel jsem Kinga vrátit zpět do knihovny. Navíc je King nazýván králem hororu a já v tomto směru spíše upřednostňuji Cliva Barkera, takže možná uvnitř sebe chovám nevědomky ke Stephenovi Kingovi nějakou zášť.

7. Klišé, které vám už lezou na nervy.

Co jsem tak koukal, tak nejvíce se do této kategorie dostávají milostné trojúhelníky. Naprosto to chápu, protože je to vážně na nervy lezoucí. Ale abych byl alespoň trochu originální a zamyslel jsem se. Klišé, které mi už občas leze na nervy, jsou trilogie. Možná jste na tom podobně. Rozvláčený příběh, který by mnohdy mohl být odvyprávěn v jedné knize. Skvělý první díl, který je po sléze zkažen nadcházejícími v sérii. A úplně nejhorší je to čekání na nadcházející díly. To především, když jde o výjimky a trilogie je prostě nutná a někdy dokonce ani tři díly nestačí.

8. Populární série, kterou víš, že nebudeš číst, protože tě ani trochu neláká.

V tomto směru mě vůbec neláká série Hra o trůny od R.R.Martina. Nevím, zda mě odpuzuje tloušťka jednotlivých knih nebo to, že mě nezaujal příběh ani seriál, každopádně vím, že číst autorovi knihy se vážně nechystám. 

9. Který film/seriál, byl podle lepší, než jeho knižní předloha.

Takových filmů nebo seriálů je jistě mnoho, ale vyberu seriál Witches of East End (kniha od Mellisy de la Cruz). Nejdříve jsem tedy viděl seriál, který se mi líbil a po sléze jsem se rozhodl, že si přečtu i knižní předlohu, abych věděl, jak to bude s příběhem dál. Bohužel se ale ukázalo, že kniha vůbec není dobrá a se seriálem toho nemá moc společného. Celý první díl v podstatě mapoval pouze první díl seriálu a stal se dokonce první a jedinou knihou, kde jsem přeskočil nějaké kapitoly a přečetl si jen závěrečné dvě. Nebylo to dobré.

Tak já doufám, že se vám tento Tag líbil, a že jste se u něj pobavily nebo jste alespoň občas pokývly hlavou, že se mnou souhlasíte. Pokud ne, udělejte svou verzi tohoto tagu ať víme, jak to máte vy :). Pokud se mnou v něčem souhlasíte, nesouhlasíte, napište vše do komentářů a můžeme to prodiskutovat :D. Jsme zvědav na vaše názory, na jednotlivé otázky.

Nejtemnější část lesa ( Holly Black )

Ve městě Fairfold se nachází les, který není jen tak obyčejným lesem. V jeho nejtemnějších a nejhlubších částech přežívají temná stvoření, víly. I přes to, že se obyvatelé vílích lidí bojí, lesy jsou plné turistů a to z jednoho důvodu. V lese se nachází skleněná rakev, v které leží chlapec, jehož uši jsou špičaté jak nože a hlavu mu lemují zatočené rohy. Jednoho dne je však rakev naleze rozbita a rohatý chlapec zmizel. Naznačuje toto zmizení kruté časy, jak praví legendy?

Celý příběh se vlastně točí kolem Hazel a jejího bratra Bena, kteří žijí společně se svými rodiči ve Fairfoldu. Oba sourozenci spolu mají skvělý vztah a vyprávějí i spolu příběhy, jak zachraňují vílího prince ze skleněné rakve. Když najednou princ zmizí, rozhodnou se ho vystopovat a zjistit, co se vlastně stalo. Fairfoldský les je však plný zrádných stvoření, která jsou podlá a nebezpečná. O to více, když Hazel začne nacházet podivné vzkazy, které ji ne jednou vyděsí. 

Nejtemnější část lesa je novou knihou Holly Black, která je u nás známa knižní sérií Kronika z rodu Spiderwicků, které se u nás i ve světě dostalo velké oblibě. Pro mě tohle byla první kniha od této autorky a měl jsem od ní jistá očekávání. Zvlášť po tom, co jsem si přečetl anotaci a viděl trailer, který mě v koupi knihy ujistil. Bohužel však nenaplnila mé očekávání a vlastně ani teď pořádně nevím, zda se mi kniha líbila, nebo pro mě byla spíše přítěží.

Do doby, než jsem si přečetl tuto knihu, jsem nečetl žádnou knihu, která by byla zařazena do světa víl. Při čtení jsem bohužel zjistil, že se mi ve světě víl nelíbí a jejich historie a kouzelná moc není nic pro mě. Velkým překvapením pro mě také bylo, když jsem se poprvé setkal  hlavními charaktery této knihy. Čekal jsem knihu spíše zaměřenou na dětské čtenáře, o to víc mě zaskočilo, když se začali postavy oddávat alkoholu a přicházeli další a další věci, které mě utvrdili v tom, že kniha opravdu není určena pro děti. 

V jistém smyslu mi tato kniha přišla jaksi neosobní. Jakoby byl příběh jen odříkáván a neměla ve čtenáři cokoli vzbuzovat. Přitom stačilo jen trochu víc prohloubit vztahy a rozvinout milostnou linku mezi postavami. A při tom měla Holly Black připravenou skvělou půdu, aby tak mohla učinit. Benova homosexuální orientace a Hazelina slabost pro hocha, který není ve městě oblíbený...z toho se dalo vytěžit hodně. Bohužel toho autorka nevyužila.

I tak nelituji, že jsem si knihu přečetl a vlastně ani nebylo moc těžké jí dočíst. Takže pokud máte už nějaké zkušenosti s vílami v knihách, nebo milujete knihy od Holly Black, můžete se směle pustit i do této knihy. Určitě má co nabídnout.

HODNOCENÍ: 69%