pondělí 29. srpna 2016

Bez šance (Neal Shusterman)

V dnešní době se setkáváme s již tolika Dystopiemi, že najít mezi nimi nějakou s originální zápletkou je velice těžké. Pak se náhle objeví jedna, která upoutává nejen svou originální anotací, ale i svoji obálkou, která je z jedné strany morbidní a ze strany druhé vyvolá v mnoha z vás vzpomínky na dětství. Této knihy si jistě na první pohled všimnete a byla by chyba jí opomíjet. 

Děj nás přivádí do Ameriky budoucnosti, která prošla jistou novelizací určitých zákonů. Největší novinkou je jistě možnost "rozpojení." Díky tomuto procesu se rodiče už nemusí nadále trápit se svými pubertálními a nezvladatelnými dětmi. Pokud díte dosáhne třinácti let, může být předáno k rozpojení, kde je vysloveně rozebráno na díly, které se dále používají při transplantacích.

Důvody k rozpojení se však různí, jak tomu dokazují hlavní postavy tohoto příběhu. V první řadě zde máme Connora, kterého se chtějí prostě zbavit jeho rodiče. Jako druhou poznáváme Risu, která vyrůstá v tzv. Stá.Du, což je státní domov, obdoba dnešního dětského domova, a je víceméně nadbytečná. A v neposlední řadě poznáváme i třetího do party, Leva. Lev vyrůstá v náboženské "sektě", kde se narodil jako desáté dítě, tzv. Desátek, což ho předurčuje k posvátné oběti a tedy k rozpojení.

Touha po životě je však silnější, a tak jsou tyto děti, ač nechtěně, svedeni dohromady a stávají se partnery, kteří musí spoléhat jeden na druhého.

"Zůstat pohromadě je jejich jediná naděje"

Tímto motem je prezentována celá kniha a přijde mi to geniální. Líbí se mi jeho dvojsmyslnost, která možná nebyla plánována, ale krásně se nabízí. Jedinou nadějí je zůstat pohromadě jako skupina, ale nebude to nic platné, pokud nezůstanou pohromadě jako bytosti a nedojdou tedy rozpojení. Jak říkám...geniální.

Popravdě jsem po této knize ani moc netoužil. I když mě lákala svou obálkou a anotací, stále jsem si ji musel spojovat se sérií Labyrint, která mě svým druhým dílem naprosto zklamal. Proto jsem se držel trochu zpátky. Osud tomu ovšem chtěl a kniha zkrátka skončila v mé knihovně, kde se moc dlouho nezabydlovala, protože jsem ji začal okamžitě číst. A kdyby už se neblížilo ráno, možná bych jí dočetl na jeden zátah.

V záplavě dystopických knih, které dnes najdete na každém kroku, má totiž Bez šance jednu velkou výhodu, a tou je její reálnost. Neal Schusterman sice zasadil děj této knihy do budoucnosti, ale zachoval onu reálnost dnešního světa, kterou jen trochu upravil. A to vše příjemnou a nenásilnou formou. Právě to dělá knihu tak čtivou a výjimečnou.

Hodně tomu napomáhají i postavy, jejichž charaktery jsou plastické a uvěřitelné. A to i u postav vedlejších, které nedostávají v příběhu tolik prostoru, který by si zasloužily. Například CyFi je postavou, která by si zasloužila vlastní knihu, protože je to právě on, kdo pokládá mnoho otázek k samotnému rozpojování a funkci transplantovaných částí těla.

I když je kniha určena především mladším čtenářům, bez problému po ní může sáhnout i dospělý čtenář, který na ni bude pohlížet zase z jiného úhlu a věřím, že si ji užije stejně jako mladiství. Pokud tedy hledáte dystopickou knihu, která vybočuje a přináší nový pohled na tento žánr, rozhodně tuto knihu neopomíjejte a dejte jí šanci!

HODNOCENÍ: 90%


pátek 12. srpna 2016

Stínová královna (C. J. Redwine)

Stínová královna je pohádkovým převyprávěním Sněhurky a její začátek to jasně dokazuje. Mladičká Lorelei žije se svým bratrem Leem a královskými rodiči v Havraní říši. Po matčině smrti se král znovu ožení, a to s nikým jiným, než s královninou sestrou Irinou. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem nová královna nevládla temnou magií, kterou ovládá celé království, včetně krále samotného. Malá Lorelei však po své matce zdědila magickou sílu, díky které rozpozná Irinino pletichaření a odhalí její tajemství. To však zapříčiní královu smrt a Loreleino a Leovo vyhnanství. 

V ten moment se přesouváme o 9 let dopředu, kde sledujeme cestu obou sourozenců, a jejich zachránce a průvodce Gabrila, zpustošeným královstvím. Obyvatelům Havraní říše chybí potrava, což je nutí k zoufalým činům. V momentě, kdy se Lorelei se svými partnery stanou svědky hrůzného činu, kdy matka zabije své malé děti, které nemůže uživit a sama si vezme život, rozhodnou se, že je nejvyšší čas, aby se Irině postavili a sesadili ji z královského trůnu.

Postupně se jim daří dostávat na svoji stranu místní obyvatele a dokonce i korunního krále Eldru Kolvanismira, kterému zachrání život. Stává se tak jejich dlužníkem a dostávají tak do svého odbojového týmu Drakoňana, kterému v hrudi bijí dvě srdce. Jedno lidské a jedno dračí, které mu umožňuje přeměnu v draka. 

Kol však putuje do Havraní říše, aby požádal královnu Irinu o pomoc s obry, kteří sužují jeho zemi. Královna se mu rozhodne svou magií pomoci, ale nic není zadarmo a samozřejmě požaduje něco na oplátku. Kolvanismir se bude muset brzy rozmyslet, jaké jsou jeho priority a na čí stranu se nakonec připojí.

Možná se může zdát, že jsem vám o této knize prozradil až moc a už si nemusíte tuto knihu přečíst, protože už vše víte. Zdání ovšem klame! V této knize se toho stane tolik, že kdybych měl odříkat celý děj, trvalo by to velmi dlouho a jistě bych na něco zapomněl. S každou kapitolou totiž přichází nějaký zvrat a vše je hned vzhůru nohama. 

To se autorce ovšem v mém případě vymstilo. Příběh na mě chvílemi působil překombinovaně a co hůř, měl jsem i pocit, že autorka zbytečně natahuje celý příběh. Ke konci bych pár kapitol seškrtal do jedné delší a byl bych mnohem spokojenější. Dalším záporem, který jsem na knize shledal, jsou postavy. Chvílemi mě byly všechny postavy nepříjemné, a to především v pošťuchování, které mezi nimi probíhalo. Jejich dětinské chování se mi nehodilo do příběhu, který na mě naopak působil temně a "téměř dospěle."

Do příběhu se naopak skvěle hodí postava Iriny, s kterou i autorka dala skutečně práci a vytvořila bezcitné monstrum, které si jde pevně za svým cílem a je ochotna jít přes všechny překážky. Možná bych se ale rád dozvěděl trochu více z Irininy minulosti. Sice nám bylo vše podstatné sděleno, ale snesl bych mnohem víc. Irininy kapitoly totiž byly ty nejlepší. 

Tím jsem tedy naznačil, že se v knize střídají tři pohledy, z nichž sledujeme celý příběh. Prvním vypravěčem je Lorelei, druhým král Kolvanismir a třetím samozřejmě Irina. Tyto pohledy se nepravidelně střídají a různě se mezi sebou proplétají, což dává dohromady zajímavý a komplexní celek. 

Velice mě ovšem překvapilo, když byl konec uzavřený. Po celou dobu knihy jsem si myslel, že půjde o trilogii, která bude vyprávět jeden příběh, ale jak se ukázalo, bude tomu jinak. I když se další knihy chystají, pravděpodobně budou mít společný jen svět, ve kterém se budou odehrávat. Pokud tedy čekáte, že si knihu přečtete až budou napsány všechny díly, nemusíte a můžete se do knihy hned pustit. 

Co se týče pohádkových převyprávění, patří Stínová královna mezi ty lepší knihy. Příběh je natolik propracovaný a překombinovaný, že si v něm jistě každý najde ten svůj kousek, který ho bude bavit a přiblíží knihu jeho vlastnímu vkusu. 

HODNOCENÍ: 79%