sobota 17. března 2018

Nejdelší den Adama T. (Patrick Ness)


Patrick Ness se v poslední době stal literární hvězdou a jedním z nejvyhledávanějších autorů knih pro dospívající čtenáře. Síla jeho knih ale spočívá v tom, že i když jsou primárně určené mládeži, jejichž věk koresponduje s hlavními hrdiny autorových příběhů, své si v nich najdou i dospělý jedinci, kteří se na příběhy dívají zase z jiného pohledu. Nejinak je tomu i u autorovi nejnovější knihy, která nese zvláštní název "Nejdelší den Adama T."

Dalo by se říci, že název přesně vystihuje to, co dostaneme od příběhu. Prožijeme totiž jeden den Adama Thorna, který se bude zdát opravdu tím nejdelším dnem. Adam se totiž nachází ve složité životní situaci. Jako potomek pastora by měl být synem, který bude pokračovat v otcových šlépějích, nebude dělat problémy a bude oddán své víře. To ovšem není tak jednoduché, obzvláště, když je Adam gay, právě se rozešel se svojí životní láskou a v práci to taky nestojí za nic. Adam se v tento jediný den bude muset postavit mnohým překážkám, ať už je to jeho otec nebo hrozící ztráta práce. Jediné pozitivní v tomto dni je oslava. Oslava, která ovšem bude mít za následek to, že Adamova láska odjede a navždy o něho přijde.

Do příběhu jsou vloženy ještě kratší kapitoly, které vyprávějí o dívce, která byla zavražděna a nyní se rozhodne vypátrat svého vraha a vyřídit si s ním své účty. K tomuto příběhu mohu říci jen to, že jsem ho vlastně nepochopil. Patrick Ness do této linie zapletl silné fantasy prvky, které působí, jako by se odehrávaly v jiném světě. Nejspíše to mohl být předobraz druhého břehu. Autorova představivost je ale určitě o dost lepší než ta moje, protože jsem se v těchto částech ztrácel a nedokázal jsem přesně určit, co se odehrává.

Když ale opět přijdou kapitoly, kde je hlavní postavou Adam, byl jsem ve svém živlu. Jak je u autora zvykem, vzal poměrně jednoduché, řekl bych banální téma. Mladý chlapec, jeden den a problémy homosexuality. Nesměl by to ale být Patrick Ness, aby z jednoduchého námětu nevytěžil všechno, co se dá. Kniha má tak úplně všechno. Skvěle vybudované charaktery postav, silné emocionální chvíle a nechybí ani trocha toho sexu. Musím ocenit, že se autor nebál toho, aby se trochu u sexuálních scén rozepsal, protože se většinou autoři tomuto tématu vyhýbají a opomíjí ho. Za to klobouk dolu.

Nejdelší den Adama T. je mojí druhou knihou od Patricka Nesse a trochu jsem se obával, že by mě mohla zklamat, protože jsem její vydání dlouho očekával. Věřil jsem totiž tomu, že přesně tenhle styl knihy, by autorovi mohl sedět. První knihou od Nesse pro mě totiž bylo " Něco víc" a byly to právě ty sci-fi prvky, které mi příběh trochu zkazily. Proto u mě Nejdelší den Adama T. předčil očekávání a stává se zatím nejlepší knihou, kterou jsem od autora četl.

Při čtení jsem se neubránil tomu, abych si jednotlivé charaktery skutečně zamiloval a velice na mě tak působily emocionální a vypjaté chvíle, kterých se v této knize nachází poměrně dost. Fandil jsem Adamovi a přál jsem si, aby nalezl to své místo v tomto světě, kde by byl spokojený a obklopený lidmi, kteří mu budou jeho lásku oplácet. Trochu jsem se ale obával i toho, že závěr knihy by mohl být tragický.

I přesto, že byl příběh tak moc emocionální a hluboký, se našel prostor na trochu toho humoru. O ten se nejvíce starala Adamova nejlepší přítelkyně Angelina. Rozhovory mezi nimi mi vždycky vykouzlily úsměv na tváři a trochu odlehčily ten smutek, který na mě začínal z knihy doléhat. Určité emoce vycházejí již ze samotné obálky, která je překrásná a přijde mi, že k příběhu perfektně pasuje.

Nejdelší den Adama T. je knihou, která přináší hluboký a emocionální příběh mladého teenagera, který se snaží vypořádat se svými problémy a jednoduše chce být šťastný. I přes jeho mladiství věk jde ale o knihu, kterou by nemělo opomíjet dospělejší publikum, protože by si z této knihy mohlo hodně odnést. Pokud tedy nad touto knihou přemýšlíte, výrazně vás nepobuřuje homosexuální tématika, anebo hledáte knihu stylem "podobnou Paní Dallowayové," rozhodně zkuste tuto knihu. Já jsem si u ní příjemně odpočinul a užil jsem si jí!

HODNOCENÍ: 92%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart a jejímu "novému" labelu Booklab, díky kterému se k nám dostávají takové skvělé knihy. 

úterý 13. března 2018

V úkrytu (Liz Nugent)


Jak už to u thrillerů bývá, všechno začíná vraždou nebo smrtí. Není tomu jinak ani u knihy V úkrytu od irské spisovatelky Liz Nugent. Přesto se tato kniha odlišuje od ostatních. Zatímco v jiných knihách se rozjíždí pátrání po vrahovi a motivech vraždy, Liz Nugent se rozhodla, že všechno odhalí hned na prvních stránkách. Máme tak oběť, známe vraha, motiv nám je brzy poodhalen a mohlo by se tak zdát, že kniha tím bude pozbývat napětí a momenty překvapení. Dlouho jsem si to myslel i já, ale brzy jsem se přesvědčil o tom, že jsem se mýlil.

Autorka se totiž nezabývá detektivní zápletkou, ale vším tím okolo. Sledujeme tak postavu Lydie, která stojí se svým manželem za vraždou Annie Doylové. I když jak se říká, když není těla, není vraždy. Lydia s Andrewem se rozhodne, že udrží své tajemství pod pokličkou a budou i nadále žít poklidný život se svým, téměř dospělým, synem Laurencem. Zatímco Lydii se v této roli velmi daří, Andrewa zžírá svědomí a začne fyzicky i psychicky strádat. To samozřejmě neunikne Laurencovi, který brzy začne zjišťovat, že jeho rodiče mu něco tají.

Jako druhá do příběhu vstupuje Karen, což je sestra Annie Doylové. Společně se svými rodiči se snaží přijít na to, co se s Annie stalo, případně kam zmizela. Policie však nepracuje tak jak má, a tak se Karen pouští do vyšetřování na vlastní pěst. V jejím pátrání jí ovšem brzy začne dělat potíže její novomanžel a následně i její nová práce modelky. Nikdy však na svojí sestru nezapomněla a brzy se v jejím životě objeví člověk, který ač nerad, v Karen probudí novou sílu, aby zjistila pravdu.

A poslední postavou, jejíž očima se podíváme na celý příběh, není nikdo jiný, než právě Laurence. Na Laurence se bohužel neusmálo štěstí, protože se na něm podepsala výchova jeho dříve bohatých rodičů, která se odrazila na jeho vypasené postavě. I přes svojí nelichotivou povahu se seznamuje s prostořekou Helen, která se stává jeho přítelkyní. Brzy ovšem Laurence nemá čas zabývat se svou postavou a novou přítelkyní, protože se v jeho rodině děje něco podivného. Laurence si brzy dokáže spojit dvě a dvě dohromady a rozhodne se svojí rodinu chránit. Brzy je to ovšem on, kdo se ocitne v pomyslném "oku tornáda."

V první řadě je třeba dodat, že tento příběh se odehrává ve dvou časových obdobích. První část se odehrává v roce 1980 a po sléze se přesouváme o pár let dopředu, kdy se píše rok 1985. Za sebe musím říci, že jsem hned po první kapitole byl zmaten, co se to vlastně odehrává. Když se odehrála vražda a ihned mi bylo jasné, kdo za tím stojí a bylo naznačeno i proč, tak jsem si pokládal otázku, jak mě autorka chce zbývajících 360 stran udržet v pozornosti, natož pak v napětí. Jak se následně ukázalo, autorka je zdatnější, než se na první pohled zdálo.

Síla této knihy je v tom, že na běžný příběh nahlíží zase z jiného pohledu a autorka si celý příběh dobře vymyslela. Bavil mě styl, jakým autorka píše a bavily mě i postavy a jejich charaktery. Líbilo se mi, jakým způsobem se jednotlivé postavy vyvíjely, a jak se jejich osudy začaly postupně proplétat. Nejvíce mě samozřejmě zaujala postava Lydie, která postupem času ukázala, co je vlastně zač a kam až je schopna zajít.

I přes tyhle všechny klady jsem si ale nemohl nevšimnout toho, že mě příběh vůbec nepřekvapoval. Všechno co se v knize událo bylo již dávno jasné, a tak jsem uvažoval nad tím, jak průměrná a průhledná tato kniha je. Moment překvapení je totiž u těchto příběhů velmi důležitý a je nutné, aby byl co nejvíce šokující. Proto jsem cítil malé zklamání. Pak ovšem přišel samotný závěr a já jsem zůstal v šoku. Sice jsem očekával, jak asi bude závěr probíhat, ale že proběhne zrovna tímto způsobem, to jsem tedy nečekal. A přitom k tomu autorce stačila jedna kapitola, aby mě naprosto odzbrojila. Pak přišel ještě epilog, který mi ještě trochu přidal a já zůstal s dočtenou knihou a otevřenou pusou.

Nakonec se to tedy autorce povedlo a předložila mi knihu, u které jsem si užil příjemný příběh, který byl odvyprávěn zase trochu jinak, což já mám rád a navíc se šokujícím finále. Dostal jsem tak úplně všechno, co od knihy požaduji. Pokud od autorky vyjde další kniha, což by podle všeho měla, tak si jí určitě budu chtít přečíst. Takže V úkrytu vám mohu doporučit, pokud hledáte thriller, u kterého si neokoušete nehty napětím, ale chcete knihu, která vám přinese tu správnou dávku vzrůstajícího napětí, které přerůstá ve velké finále.

HODNOCENÍ: 80%


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství OMEGA. Pokud vás tato kniha zaujala, tak jsem moc rád a zakoupit ji můžete přímo na stránkách nakladatelství OMEGA, nebo na stránkách KNIHKUPECTVÍ DOBROVSKÝ.