středa 30. května 2018

Ochránce (G.X.Todd)

Zpustošeným světem, který už nikdy nebude takovým, jakým byl, se potuluje neznámý muž. Je to poutník, který projíždí tímto světem, aniž by měl jasný cíl. Je rád, že je sám. Jednoho dne však potkává u silnice mladou dívku, která prodává citronovou limonádu. To poslední co Poutník chce je zastavit a od dívky si něco koupit. Hlas v jeho hlavě, který ho nedobrovolně okupuje, ho však přesvědčí, aby se vrátil a od dívky si koupil limonádu. Od této chvíle už poutník nebude sám. Nyní už má Lacey.

Lacey je šestnáctiletá dívka, která žila se svojí babičkou. Babička jí však zemřela a zanechala jí samotnou ve světě, kde lidi ovládají hlasy v jejich hlavách. Lacey není však úplně sama. Někde tam ve světě má sestru, kterou neviděla již několik let, která má svého manžela a dokonce i dceru. Lacey však svoji neteř nikdy neviděla. Můžou za to události, které před sedmy lety změnily svět. Lacey už nadále nebaví být v domě po babičce sama, a tak se rozhodne, že si sedne k silnici, otevře si krámek s limonádou a počká až někdo pojede kolem, aby jí vzal za její sestrou. Má štěstí, že jako první  jede kolem poutník, který jí přislíbí pomoc. V tomto světě však není nic tak jednoduché a naši hrdinové mají před sebou děsivou a velice nebezpečnou cestu.

Od této knihy jsem neměl téměř žádná očekávání. Strašně se mi líbila obálka, popis nezněl úplně špatně, a tak jsem se rozhodl, že bych si tuto knihu mohl vzít na recenzi. Kniha na první pohled vypadá, jako by mělo jít o young adult literaturu, ale byla velká chyba si toto myslet. Tahle kniha rozhodně není pro moc mladé čtenáře a nedoporučil bych jí ani slabším povahám. Tahle kniha je totiž post-apokalyptický thriller se vším všudy, takže je v něm hodně násilí a kniha si dokonce udržuje hutnou a takovou trochu pochmurnou atmosféru, což se mi strašně líbilo.

Tahle kniha má ale mnohem víc kvalit, než je jenom dobrá atmosféra. Líbil se mi celkový koncept s hlasy, který byl velice originální. Autorka sice úplně nevysvětlila, kde se hlasy prvotně vzaly nebo co, případně kdo, stojí za jejich existencí, ale rozhodně mi nevadí, že jsem se nedozvěděl jasnou odpověď. Hlasy tady prostě jsou, našeptávají svým hostitelům co mají dělat a nikdo neví kde se vzaly. To skvěle dotvořilo atmosféru, protože proč by měli všichni vědět, co se ve světě vlastně stalo. Knize to v mém případě dodávalo na uvěřitelnosti.

Co se týče autorky, musím smeknout klobouk. Vzhledem k tomu, že jde o autorčinu prvotinu je Ochránce skvěle propracovanou a originální knihou. Autorka navíc píše velice poutavým a čtivým stylem, takže není vůbec problém se do knihy začíst. Postavy Poutníka a Lacey jsou velice sympatické, a i když jsem to vůbec neočekával, docela jsem si na ně zvykl. Nejvíce se mi ovšem líbila postava Poutníka, který je sice tím tvrdým ochráncem, který chrání celou skupinu a vlastní zbraně, ale na druhé straně je citlivý, milý a ke všemu miluje knihy. Na tuto postavu se mi bude těžko zapomínat a už se mi dlouho nestalo, že bych si v nějaké nové knize takhle moc oblíbil nějakou postavu.

To mě přivádí k tomu, že autorka klame tělem. Vzhledem k tomu že jde o ženu, tak je v knize celkem dost surovosti a násilí, které ne každému může být příjemné. Mně to ovšem vyhovovalo, protože přesně tohle od dobré post-apokalyptické knihy očekávám. Na druhou stranu se ale autorce povedl jeden husarský kousek, a to ten, že mě v samotném závěru knihy málem rozbrečela. Styl jakým pojala závěr knihy mě překvapil, šokoval a opravdu jsem měl co dělat, aby mi neukápla slza.

V knize se ale nachází více pasáží, které ve vás zanechají různé emoce. V průběhu čtení budete pociťovat nevolnost, zlost, smutek, překvapení, nenávist a možná se v určitých pasážích i ironicky pousmějete. Autorka zkrátka vytvořila komplexní knihu, která mi předložila naprosto vše, co od tohoto žánru očekávám. Ochránce je obrovským překvapením a jediný důvod, proč nedám knize plné hodnocení je ten, že druhou polovinu knihy autorka už trochu moc natahovala, i když to nebylo úplně třeba. Jinak jsem ale nadmíru spokojen a doufám, že se nakladatelství Omega rozhodne vydat druhý díl této série, protože já na něj již teď netrpělivě čekám.

HODNOCENÍ: 89%


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství OMEGA. Knihu Ochránce můžete zakoupit na webu nakladatelství OMEGA, nebo na stránkách KNIHKUPECTVÍ DOBROVSKÝ. 



úterý 22. května 2018

Pán stínů (Cassandra Clare)


Od prvního dílu, který nesl název Paní půlnoci, v příběhu uběhlo jen nějakých 14 dní. Příběh tedy navazuje tam, kde nás poslední kniha zanechala. Emma jen na oko chodí s Markem, aby se vyhnula problémům s Julianem, ke kterému chová opravdické a zakázané city, protože je její parabátai. Christina je rozpolcená mezi dvěma muži a nováček v Los Angelském institutu Kit vymýšlí plán, jak z něho utéci. Po událostech první knihy jsou všichni otřeseni a snaží se nějak dát své životy dohromady a být dobrými lovci stínů. Není to však tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Do Los Angelského institutu zavítá nečekaná návštěva centuriónů, kteří začnou osidlovat celý institut a nastavovat svá pravidla a nečekaně se objevuje i vílí účastník divokého honu, který žádá Marka o záchranu Markova bývalého partnera, jehož život visí na vlásku za zradu. Nezbývá nic jiného, než aby se skupinka našich hrdinů vydala do vílí říše a pokusili se o záchranou akci. Ve vílí zemi však hrozí nebezpečí na každém kroku a ještě k tomu se o jejich výpravě nesmí dozvědět žádný z centuriónů, protože touto cestou porušují podmínky studeného míru. Vílí říše však nepřináší jen nebezpečí, ale i možnou naději, která spočívá v nalezení Černého spisu. Po tomto artefaktu však touží mnoho zlých lidí a víl a jeho nalezení nebude vůbec jednoduché.

Pán stínů je první knihou od Cassandry Clare, na kterou jsem se opravdu těšil. Paní půlnoci, což je první díl této série, na mě velice zapůsobila, a to především svými postavami a vztahy mezi nimi. Ne jinak tomu bylo i u Pána stínů. Neskutečně jsem se těšil na to, kam se vztahy mezi jednotlivými postavami posunou, jak autorka dokáže rozmotat ty své jednotlivé milostné uzlíky a co nového se mezi nimi stane. Jak se ukázalo, tak autorka pokračuje pořád v té své linii a místo aby něco rozmotala, tak to ještě více zamotala a zkomplikovala mi tak život. Budu muset teď čekat minimálně rok, než se dočkám dalšího dílu a snad se konečně dozvím, jak to s hrdiny dopadne.

Docela se mi i zamlouvá to, že se autorka snaží zavděčit všem, kteří knihu mohou číst. Do příběhu tak zařadila postavy homosexuální, bisexuální, heterosexuální, postavy různých etnik a dokonce se objevila i postava, která je transsexuální. S takovýmhle rozpětím jsem se v žádné knize zatím nesetkal a vůbec bych nepočítal s tím, že to dokáže jakýkoliv autor do příběhu zasadit tak, aby to nepůsobilo kýčovitě nebo přehnaně. Cassandra Clare je v tomhle prostě dobrá a s postavami a jejich charaktery umí pracovat tak, že se jí jen málokdo vyrovná.

Tahle kniha u mě tedy rozhodně stojí na jednotlivých charakterech, kterých je v knize požehnaně a neustále přibývají. Jak je ale u autorky zvykem, nenechá se zahanbit ani po příběhové stránce a opět nám předložila promyšlený a komplikovaný příběh, který je protkaný akcí, napětím, politickými převraty mezi jednotlivými národy a mnohými zvraty. Cassandra Clare prostě světem lovců stínů žije a je to rozhodně znát. Musím před autorkou smeknout, protože obdivuji to její nadšení obdivuji i to, že po tolika knihách dokáže přicházet neustále s novými a novými věcmi a přitom nenudit své čtenáře. To se jen tak někomu nepovede.

A abych autorku jen nechválil, nyní bych si velice rád stěžoval. A to na co bych si velice rád stěžoval je závěr této knihy. Co to prosím mělo znamenat? Když jsem se přibližoval k závěru, říkal jsem si, jak hezky to autorka uzavřela, že se konečně všechno dává pomalu dohromady a přitom si nechala spoustu věcí, které mohla dořešit v závěrečném sílu série. Pak se ovšem stane pár věcí, které převrátily knihu vzhůru nohama a já si postupně začal rvát své vlasy. Opravdu nečekaný závěr a nemám rád autorku, protože ona nemá ráda své čtenáře. Kdyby nás totiž měla ráda, rozhodně by nás po takovém konci nenechala tak dlouho čekat na další díl. Takže pozor na Clareovou, opět vás dostane a rozdrtí veškeré vaše iluze.

Obálka je opět překrásná, krásně sedí do série a navíc má překrásně modrou ořízku, takže kniha se nejen dobře čte, ale stejně dobře se na ní jen kouká. Takže už jen proto bych jí doporučil, protože je to vyvážená kombinace, kdy dostanete nejen krásnou knihu, ale dokonce i knihu, která splní vaše očekávání a navrch přidá ještě něco navíc. Možná vám ze začátku přijde trochu zdlouhavá, možná vás rozesměje, možná vás rozbrečí, určitě vás ale na svém konci semele a rozhodně vás bude bavit. Pokud patříte mezi čtenáře, kteří mají rádi young adult fantasy a autorku Cassandru Clare, touto sérií nešlápnete vedle.


HODNOCENÍ: 90%

Za poskytnutí recenzního výtisku převelice děkuji nakladatelství SLOVART. :)



středa 16. května 2018

Nesmrtelní z Meluhy (Amish Tripathi)


Nesmrtelní z Meluhy je kniha, která je v poslední době hodně vidět. Není se ani čemu divit, protože je opravdu na co se koukat. Začnu tedy poněkud netradičně a v první řadě pochválím obálku, protože tahle obálka se skutečně povedla a myslím si, že je to i případ, kdy obálka prodává. Když se k tomu ještě přidá šikovná anotace, kterou tato kniha rozhodně má, není co řešit a knihu prostě člověk musí mít. O to více, když je autor označen za Tolkiena východu. A proto mě hrozně mrzí, že zrovna já spadám mezi ty, které tato kniha bohužel neuchvátila. 

V první řadě by ale bylo dobré si říci, o čem že to kniha vlastně je. Kniha se odehrává v roce 1900 před naší letopočtem na území dnešní Indie, kde se dříve rozprostíralo území zvané Meluha. Právě z Meluhy pochází muž, který právě nalezl "barbara" Shivu a žádá ho, aby ho společně s jeho družinou následoval do země Meluha, která potřebuje Shivovu pomoc. Jakkoliv je to Shivovi podivné, sjednotí své druhy a vydává se na dalekou pouť. Jak se ukazuje, Meluha je skutečně překrásným a koordinovaným místem, které poskytne Shivovi vřelé uvítání a pobyt. 

Shivovi je však podivné, jak často se setkává s oslovením můj pane, která se vztahuje na jeho osobu. Vždyť je přeci obyčejným Tibeťanem a neudělal nic zvláštního. Naopak si v sobě nese tajemství, které ho nepřestává pronásledovat. Ukáže se, že právě Shiva by mohl být vyvoleným hrdinou, který může zachránit Melužany před hroznými Nagy, kteří jsou znetvořenými bojovníky, jenž nemají s nikým slitování. Shiva toto tvrzení odmítá, ale je ochotný Melužanům i tak pomoci. A to ještě neví, že brzy potká ženu, která zasáhne jeho srdce. 

Jak už jsem výše zmiňoval, tahle kniha má všechno, co je k prodeji potřeba. Má skvěle atmosferickou obálku, dobře sestavenou anotaci a dobrý marketing. Ono když se o knize řekne, že bylo prodáno přes 4 miliony výtisků po celém světě, určitě na ní musí být něco zvláštního. Já osobně jsem od knihy očekával, že mi především dá možnost nahlédnout pořádně do indické kultury a předloží mi parádní fantasy příběh s bojovníky, kteří již dávno nejsou lidmi a nesou na sobě známky deformace. Možná že jsem všechno z toho dostal, ale rozhodně ne v takové formě, v jaké bych očekával. 

Trochu té indické kultury na mě dýchlo, ale převážně to bylo jen z orientálních jmen a výrazů, kterých je plná kniha. Někomu možná tyto výrazy budou vadit, ale mě kupodivu nějakým způsobem při čtení nerušily. Dokonce jsem ani moc nevyužíval slovníček pojmů na konci knihy, protože mi autor vše poměrně dobře vysvětlil, takže nebylo nutné slovníček neustále používat. Kromě toho bych ale vůbec nepoznal, že jde o knihu, která je zařazena do indického prostředí a má inspiraci v indické mytologii.

Základním problémem asi bylo to, že autor nešel v příběhu příliš do hloubky, ale stále se držel na povrchu, což mě u této knihy celkem mrzelo. Sice to má za následek to, že se kniha čte opravdu rychle a nenáročně, ale na druhou stranu působí nepromyšleným a uspěchaným dojmem. Jako by autor dostal nápad napsat knihu, druhý den si stanovil téma a prostě začal psát, až se rozhodl, že právě teď nastal ten správný čas knihu ukončit. A tak se stalo to, že na mě kniha začala působit trochu nudně.

Vlastně mi tak přijde, že se v knize opakovali stále ty samé a samé věci a nikdy nenastal moment, kdy by mě autor skutečně šokoval, nebo přišel s něčím, co bych vyloženě neočekával. Hlavní postava byla vlastně neustále na cestách, bojovala nebo poslouchala příběhy jiných lidí, a to neustále dokola, dokola a dokola, až přišel samotný závěr. A to nemluvím o tom, že jsem moc nepochopil, co je na Shivovi natolik jiného a úžasného, že zrovna on je tím vyvoleným. Na mě působil celkem dětinsky a naprosto obyčejně, bez jakýchkoliv předpokladů hrdiny. Hodně jsem tedy musel bojovat s tím, abych knihu vůbec dočetl a nebýt to recenzní výtisk, tak bych knihu přestal číst někde v polovině a už bych se k ní nikdy nevrátil.

Ačkoliv za sebe knihu nemohu doporučit, rozhodně nemůžu ani říct, že by nezasluhovala žádnou pozornost. Své fanoušky si jistě najde, a dokonce si je i našla. Je docela možné, že se autor teprve rozepisuje, protože pokud jsou mé informace správné, jsou Nesmrtelní z Meluhy autorovou prvotinou a následují po ní další dva díly. Je tedy docela možné, že se autor v následujících dílech zlepší a vytříbí svůj styl a rozvine příběh a prostředí více do hloubky. U tohoto zjištění však budu už nejspíše chybět, protože se rozhodně nechystám další díly číst. Toto byl krok vedle a knihy mi nepadla zrovna do mého vkusu


HODNOCENÍ: 39% 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství OMEGA. Pokud vás tato kniha i přes mojí ne příliš pozitivní recenzi zaujala,  můžete ji zakoupit přímo na stránkách nakladatelství OMEGA, nebo na stránkách KNIHKUPECTVÍ DOBROVSKÝ.