pátek 16. srpna 2019

Dcera života (Giovanna a Tom Fletcher)


Eva by se na první pohled mohla zdát, jako normální dívka. To by ovšem musela vycházet mezi lidi a žít v trochu jiné době. Je to tiž první dívkou, která se narodila za posledních padesát let. To jí dává určitou funkci, kdy se stává nedotknutelnou osobou a lidé ji znají jen z obrazovek. Je totiž jedinou nadějí pro svět, jako znovu obnovitelka rodu. Je uzavřena ve věži,kde jí dělají společnost její "matky", které o ni pečují a splní jí téměř každé přání. Pro Evu jsou i vybíráni vhodní kandidáti, kteří prošli testem, aby mohli s Evou zplodit další dívky a zachránit tak lidskou populaci. Může však Eva těmto chlapcům věřit a zplodit s nimi vůbec dítě? Co když nikoho z nich nebude milovat? Chce vůbec žít tenhle život bez lásky? 

Jedinou oporou jí je její holografická přítelkyně Holly, které se Eva může se svými potížemi svěřovat. Kdo se však skrývá za touto holografickou dívkou? Tuto dívku řadí skupina chlapců, kteří žijí ve věži a snaží se být pro Evu vhodnou přítelkyní. Jedním z nich je i Bram, který je Hollyiným vodičem. Eva dobře poznává, že Holly každou chvíli řídí někdo jiný, a ta Bramova je jí nejsympatičtější. O jeho existenci však nemá ani potuchy, až do té doby, než se náhodně setkají. Pocítí v sobě sympatie a nedokážou na sebe přestat myslet. Bram ovšem zjišťuje, že by Evě mohlo hrozit nebezpečí a tak se musí vydat pro pomoc, a to mimo věž, mezi rebely, kteří obývají okolní svět věže v zatopeném území. Dokáže Bram najít mezi rebely pomoc a zachránit Evu, nebo se dostane naopak do ještě většího nebezpečí?

Dcera života mě poměrně dost zaujala, a to nejen svou anotací, ale především svou obálkou. Tato kniha je velice pěkně zpracovaná a obálka se velice vydařila. Zlatá barva je originální volbou a pod přebalem je kniha snad ještě hezčí. Po grafické stránce se vše povedlo na jedničku. Pak ovšem nastupuje samotný příběh, který má už přeci jen nějaké ty vady na kráse.

Ze začátku mě kniha opravdu bavila. Postavy Evy a Brama mi byly sympatické a střídání kapitol z obou pohledů, mi přišlo jako dobrá volba. Příběh se začal vyvíjet také sympaticky a nastoloval takový příjemný pocit dystopického světa, který jsem už dlouho nečetl. Nevadilo mi ani, že je kniha spíše psána pro dívky, ale to mže být jen můj subjektivní názor. V tomhle ohledu bylo ještě všechno v pořádku. chvílemi jsem ale měl pocit, že je příběh zbytečně moc natahován a dlouho se to všechno točí na jednom místě.

Navíc mi přišlo, že i když Dcera života vzdává hold těm starým dystopiím, které jsem všichni milovali, tak je více méně dost kopíruje. Ač je příběh celkem originální, tak vývoj událostí je celkem dost předvídatelný, a to je asi největší chyba na této knize. Trochu se obávám toho, že by tato předvídatelnost mohla přetrvávat i ve zbylých dvou dílech, které se teprve chystají, ale třeba se, doufám, pletu a pokračování mě překvapí, protože ho rozhodně budu chtít číst.

Když to všechno shrnu, je Dcera života příjemná dystopie v tom nejlepším slova smyslu, i když originalita příběhu trochu pokulhává. To ovšem nic nemění na tom, že jsem si knihu opravdu užil, a to nejen díky zajímavému tématu a příjemně popsaným charakterům postav, ale i díky úžasné obálce. Tuhle knihu prostě byla radost mít v ruce a listovat příběhem a čekat, co nového děj přinese. Rozhodně se chystám přečíst další díly a pevně věřím, že nebudou tak moc předvídatelné, jako byla Dcera života. Za přečtení ale tato kniha rozhodně stojí :).

HODNOCENÍ: 70%

Za poskytnutí recenzního výtisku převelice děkuji nakladatelství SLOVART. :)