Pohled mrtvého je knihou, která byla výzvou nejen pro čtenáře, ale i pro samotného autora. Zatímco se Markus Heitz pohyboval v žánru fantasy a hororu, kde se cítil nejjistěji, nyní se rozhodl, že udělá změnu a napíše čistokrevný, detektivní thriller. No...čistokrevný asi není to vhodné slovo, protože by to nebyl mistr Heitz, aby do knihy nepřidal alespoň trochu toho nadpřirozena a mysteriózní zápletku.
V této knize se setkáváme se sériovým vrahem, který těla svých obětí aranžuje tak, aby co nejvěrněji napodoboval slavná díla. Jen svým obětem ještě pro jistotu uřízne hlavu, kterou jim pak následně lepící páskou přidělá zpět na své místo. Přece si nenechá zkazit "své" umělecké dílo. Musím říct, že tenhle nápad se mi velmi líbil a ještě ke všemu jsem se trochu vzdělal, protože díla, podle kterých jsou oběti aranžovány, jsou vypsána v příběhu, takže jsem si samozřejmě musel ona díla najít, aby byla moje obrazotvornost dovršena.
Případem se zabývá komisař lipské kriminální policie Peter Rhode, který zápasí nejen se zločinem, ale i se svým handicapem, kterým je porucha pozornosti. Komisař Rhode společně se svými kolegy se okamžitě pustí do pátrání po sadistickém umělci, ale stopy, které po sobě tento zvrhlý maniak schválně zanechává, ne a ne je dovést k samotnému pachateli. Jako by byl tento sadista vždy o krok dál, než lipská policie. Obětí přibývá, policisté postupně umírají, jako by je postihla jakási kletba a jediný, komu je v této chvíli do smíchu, je samotný pachatel, který dosahuje požadovaného věhlasu a pozornosti médií.
Co se mě týče, tak já mám pro pana Heitze vyslovenou slabost. Jeho série Ritus patří mezi moje nejoblíbenější série a knihy a dokonce mi i otevřel cestu k žánru fantasy. Proto mám pro mistra Heitze určitou slabost. Byl jsem velice zvědav, jak si poradí s žánrem detektivního thrilleru a musím říct, že tady autor trochu narazil.
Ne že by kniha byla nějak výrazně špatná. To vůbec ne. Kniha se četla dobře, ale přišlo mi, jako kdyby se sám autor necítil ve své kůži. Jako by mu v příběhu chyběly všechny ty noční potvory, které je zvyklý do svých knih dávat a nemohl se do příběhu sám vžít. Trochu to i vypadalo, jako kdyby si frustraci z nedostatku nadpřirozených bytostí v příběhu, vybíjel na samotných postavách, protože s těmi se tedy autor nemazlí. Kosí je jednoho za druhým a způsoby, jakými postavy umírají, jsou místy vážně drastické. Bohužel mi ale přišlo, jako by se Heitz neustále točil v kruhu a děj se moc nikam neposunul. Byla to jen další vražda, smrt policisty, další vražda, smrt policisty atd...
Co na autorovi ale oceňuji je to, že jako vždy si v této knize vytvořil postavy, které nadále využije v knize Umírání duší a v této knize je poměrně slušně čtenářům představí. Jako by těmto postavám potřeboval vdechnout život a dám jim do vínku nějakou historii, aby je pak mohl naplno využít ve své další knize. To na Heitzovi opravdu miluji.
Když to vezmu kolem a kolem, tak se mi Pohled mrtvého líbil. Je to originální, zápletka, která vnesla trochu mysteriózna do thrillerového žánru, čehož si cením. Vzhledem k tomu, že jde o první knihu tohoto žánru, v autorově repertoáru, tak to mohlo dopadnout mnohem hůř, ale co si budeme povídat. Mohlo to být klidně i o dost lepší. Na Heitze rozhodně nezanevřu a už teď se těším, až se pustím do nějaké z dalších jeho knih, která přinese zpět monstra, která číhají v temnotách.
HODNOCENÍ: 60%
Za poskytnutí recenzního výtisku, děkuji nakladatelství FANTOM PRINT.
Žádné komentáře:
Okomentovat