Nakladatelství: Egmont
Počet Stran: 312
Vydáno v ČR: 2012
Nacházíme se na nejmenovaném ostrově, někde v okolí Toronta. Ostrov není ničím nikterak jiný, než kterýkoliv jiný. Vlastně až na jednu takovou drobnost. Na tomto ostrově právě propuká virová nákaza.
Příznak |
Od této knihy, jsem měl určitá očekávání. Možná je to tím, že jsem před touto knihou přečetl již mnoho dystopických knih a pár knih s post-apokalyptickým nádechem, ale Tak padne náš svět, mě zaujal více svým názvem, než samotným příběhem. Co se týče stylu psaní, jde o svěží knihu, která se čte velmi lehce a to, že je psána formou deníku, je v tomto žánru, příjemným osvěžením. Příběh mi však přišel trochu utahaný, a i když se v knize objevují zvraty a nějaká ta akce, zůstával jsem stále klidný. Nevytvořil jsem si jakýkoli vztah k jediné postavě a to byl asi zásadní problém.
Virus |
romantiky. Romantika je ovšem v této knize neškodným aspektem a moc v příběhu roli nehraje. Větší prostor je věnován nákaze a zkoumáním, odkud se virus vzal a zda lze vytvořit protilátku. To mi bylo při čtení velkým kladem. Dalším kladem, je určitě deníkové zaznamenávání, které nám zpětně přehrává, co se určitý den stalo, což navozuje pocit, jako by jste byly součástí ostrovní populace.
Dle mého názoru je na knize poznat, že autorka okamžitě věděla, že chce napsat knihu o více dílech. V prvním díle toho moc neprozrazuje a nechává si toho spoustu k vysvětlení až na další díly, cože je na jednu stranu trochu sobecké, protože kdo má čekat, než se dostane k pokračování a na druhou stranu je to poměrně slušný marketingový tah. I když jsem v knize nenarazil na nějaké hluché místo, Tak padne náš svět, nebude patřit mezi moje oblíbené knihy. Označil bych jí jako post-apokalyptickou knihu pro mladší čtenáře, nebo pro ty, kteří s tímto žánrem chtějí začít a chtějí něco slabšího a odpočinkového na rozjezd. V takovém případě kniha jistě obstojí.
HODNOCENÍ: 68%
Žádné komentáře:
Okomentovat