Názorovka # 3 - Zámek, který neexistuje....nebo... ?

Není to dlouho, co jsem si říkal, že by bylo na čase, přečíst si nějakou klasickou literaturu, kterou jsem nepřečetl za dob své středoškolské docházky. Přemýšlel jsem, kterou z knih vzít do ruky, a protože moje vytoužená Anna Karenina je opravdu pořádná kniha a nebylo by nejjednodušší jí převážet, sáhl jsem po Zámku od Franze Kafky. A to z dvou důvodů. První důvodem byl fakt, že jsem knihu měl rozečtenou již z předmaturitní četby a druhým důvodem bylo, že jsem se bavil s kamarádem a zabrousili jsme právě ke Kafkovi a jeho zámku. Bral jsem to jako signál a do knihy se pustil. 

Teď by bylo vhodné říci, proč na knihu tedy není recenze a ani nebude. Je to jednoduchý a prostý důvod. Nevěřím si v tom, že bych na tuto knihu napsal kvalitní recenzi, protože ani teď, měsíce po dočtení knihy, si nejsem jistý, jak na mě kniha vlastně působila. Proto je "Názorovka" tím nejlepším formátem, jak se vypsat z pocitů z Kafkova Zámku. 

Zámek je opravdu pozoruhodným dílem. To se musí nechat. Celý příběh na mě dosedl svojí ponurou atmosférou tak silně, že jsem získal z této knihy pocit, jako by se celá odehrávala v noci v sněhem odříznuté vesnici. To s tím sněhem by klidně mohla být pravda, ale s tou nocí si tak jistý nejsem.  

Nicméně vážně nevím, co si myslet o příběhu. V podstatě se stále něco děje, ale jakoby se vlastně nic nedělo. Středobodem celého příběhu je zámek, jehož osazenstvo má vládu nad celým podzámčím a bez jejich souhlasu se nesmí v podstatě nic. To je ale známá věc a stejně tak známé je i to, že totožnost zámku není v díle prokázána, což je velice zvláštní. 

Celá kniha na mě působí jako takový klasický, vesnický román. Ale vesnický v tom pravém smyslu. Každý ví o každém všechno, každý všechno ví, a kdyby náhodou ne, brzy se vše dozví. Předsudky mezi jednotlivými rodinami jsou velice silné a pomluvy jsou tak nasnadě. Mezi těmito rodinami jednotlivě pendluje zeměměřič K, který čeká na povolení ze zámku, aby mohl začít se svými zeměměřičskými umy. Tyto návštěvy v jednotlivých rodinách jsou prošpikovány sáhodlouhými rozhovory, které leccos vysvětlují, ale přináší i nové otázky. V těchto rozhovorech mě Kafka utvrdil v tom, že oplýval opravdu skvělými, spisovatelskými schopnostmi.

Je škoda, že jeho román je nedokončen a nebylo tak prokázáno, zda zámek je skutečný nebo slouží jako taková ochrana všeho. Možná je ale v samotném finále dobře, že zámek není prokázán, protože dodává tomuto klasickému dílu jistou mystičnost, a jak by se dalo u Kafky předpokládat, možná by nám ani po dokončení knihy nepotvrdil, zda zámek je skutečný, nebo jen iluzí.

Moc by mě tedy zajímal váš názor na tuto knihu. Zda máte knihu rádi, nebo patříte mezi Kafkovi odpůrce. Nebojte se rozepsat a napsat svůj názor. Bude mě zajímat :)