Sofie a Agáta, dříve nejlepší přítelkyně, nyní sokyně, si myslely, že nastal konec jejich příběhu, když se jejich cesty rozešly. Agáta se po boji s Krutopřísnou schovává s Tedrosem v Gavaldonu a Sofie žije se Školníkem v jeho věži. Zdá se, že obě našly své „šťastně až navěky“, avšak Fabulář touží jejich příběh dále vyprávět a přepsat. Ale tentokrát nejde jen o jejich pohádku.
Zlo ovládlo Nekonečný les a všichni zloduchové a čarodějnice z pohádek se vrátili, aby se pomstili a změnili své příběhy. Chtějí proměnit svět dobra a zla v temnou říši, které by vládla Sofie, a jen Agáta a Tedros jim a stojí v cestě. Jak dopadne poslední navěky v pohádkové říši?
Závěrečný díl Školy dobra a zla, byl u mě velmi očekávanou záležitostí a byl jsem velice zvědav, jaký závěr si pro nás autor přichystá. I když tato série nepatří zrovna mezi mé nejoblíbenější, na závěr jsem byl zvědav a nemohl jsem si ho nechat ujít!
Hned od prvních stran mě překvapila změna, k jaké ve vyprávění došlo. Zatímco na předešlých knihách bylo znát, že je určena pro mladší čtenáře, tato kniha hned od začátku začala působit poněkud dospělejším a rozhodně temnějším dojmem. Pro mě to byla vítaná změna a do příběhu jsem se začetl bez jakýchkoliv problémů.
Co si však kniha ponechala a co mi trochu opět kazilo náladu, bylo chování některých postav. A to zrovna těch nejhlavnějších. Autor ve svých knihách tlačí na pilu a chce do nich vložit zábavné momenty, které ovšem nejsou nutné a z mého pohledu knihám ubližují. Nejde však o nic tak hrozného, aby mi to bránilo knihu dočíst.
Do příběhu vstupují i některé nové postavy, které jsou poměrně zajímavé a některé postavy z předešlých dílů, kterým se nedostalo tolik prostoru, v závěrečném díle vystupují do popředí. Celkem mě zaujaly některé postavy z ligy 13 (kdo četl, ten ví), ale přišly i postavy, které mě vyloženě vadily. Například mě nudily pasáže, kde se ke slovu hodně dostává Merlin.
Možná jsem i očekával, že závěrečná bitva bude o něco epičtější a propracovanější, ale spokojil jsem se i s takovou bitvou, kterou nám autor předložil. Celkový závěr byl zvláštní, ale vlastně proti němu také nic nemám.
Po grafické stránce je kniha naprosto skvostná. Hezky se kouká na obálku, ilustrace v knize hezky doprovází příběhovou linii a z čeho jsem nemohl spustit oči, je předsádka. Ta je vykreslena naprosto nádherně, stejně jako tomu bylo u předešlého dílu, Svět bez princů. Po této stránce není knize co vytknout.
Když celkově knihu shrnu, měla své rezervy, ale přesto jsem si jí užil. I když měla něco málo přes 500 stran, přečetl jsem ji celkem rychle a nepřišel ani moment, kdy bych si řekl, že knihu odložím. Protože nejsem skalním fanouškem této série a hodnotím ji lehce nadprůměrně, neměl jsem od závěrečného dílu téměř žádná očekávání. Dostal jsem ale zajímavý příběh a důstojné zakončení série.
HODNOCENÍ: 80%
Žádné komentáře:
Okomentovat