úterý 20. září 2016

Dvůr trnů a růží (Sarah J. Maas)


Dvůr trnů a růží je prvním dílem nové série, kterou se na literární scéně prezentuje autorka Sarah J. Maas, kterou všichni jistě znáte díky epické sérii Skleněný trůn. Jedná se o pohádkové převyprávění krásky a zvířete, které je zasazeno do fantaskního světa Prythian, jenž obývají víly. Může se tato nová série vyrovnat sérii Skleněný trůn, s kterou autorka sklidila neutuchající slávu?


Příběh vypráví o devatenáctileté Feyre, která žije společně se svým otcem a dvěma sestrami v malé vesničce. Její rodina bývala kdysi bohatá, ale po nevydařeném obchodu jejího otce se rodina dostala do velké krize a přišla o všechno své bohatství. Feyre se společně se svou rodinou musela přestěhovat do malého baráčku a pokusit se vyrovnat se ztrátou matky a nenadálou chudobou. Zatím co se Feyre snaží, aby její rodina měla co jíst a měla nějaké peníze, její sestry jen přemýšlejí, jaké nové oblečení či doplňky by si pořídily a otec už jako by rezignoval na celý život. 

Feyre jednou na lovu v lese narazí na vlka, který je větší, než jakého kdy viděla. Je jí téměř jasné, že se nejspíše jedná o vílu, která prošla zdí z vílí říše, aby tyranizovala obyvatele její vesnice. Feyre tak neváhá vlka zabít, stáhnout ho z kůže a tu pak prodat. Nečekaně však do jejich domu vtrhne monstrum, které vyžaduje náhradu za život jeho přítele, který byl zabit. Feyre má na výběr buď vyměnit svůj život za život víly, nebo odjet společně se zvířete do jeho sídla v Prithianu, kde bude uvězněna jako náhrada.

Je tak jasné, že Feyre si vybírá druhou možnost a odjede společně se zvířetem do říše víl, kde bude muset začít nový život. Trvá mnoho dní, než si Feyre zvykne na chod nového domova i na obyvatele, kteří osidlují sídlo zvířete a okolní lesy. Brzy se však dozvídá, že všude kolem ní je přítomna magie, která je uvalena na všechny obyvatele Jarního dvora, kde je sídlo zvířete umístěno. Může Feyre obyvatelům Prythianu pomoci s jejich prokletím? A může vůbec věřit všem těm vílám kolem sebe? 

S popisem tohoto příběhu bych mohl pokračovat snad do nekonečna. V této knize se toho děje tolik, že převyprávět celý příběh by zabralo dlouho dobu. Paradoxně se ale v této knize, o proti Skleněnému trůnu, nic neděje. Sarah J. Maas se opět ponořila do nového příběhu a téměř tři čtvrtě knihy trvá, než nám ho představí. 

Autorce se nedá upřít, že v té popisné části je naprosto skvělá. Všechno co bylo v knize popsáno nabuzovalo mou imaginaci a s každou další stránkou se přede mnou postupně skládal Prythian v celé své kráse. Všechny ta krásná místa a nebezpečná monstra...no prostě nádhera. Za to před Sarah J. Maas musím smeknout.

Bohužel těmito popisnými částmi utrpěl příběh a postavy. Postavy byly ochuzeny o trochu toho hlubšího prozkoumání jejich duše, které přišlo až ke konci knihy. Jako čtenář jsem si tak nestihl k postavám utvořit jakýkoliv vztah a začal jsem je tedy poznávat až ke konci, kdy se začala odhalovat různá tajemství. Postavy si tedy nejspíše užiji až v příštím díle, který má stát opravdu za to. A nejvíce jsem  zvědav na postavu Rhysanda. Tenhle rozpolcený mladík na mě udělal asi jako jediný dojem.

Nejvíce mě asi bavila druhá třetina knihy, kde se začínaly odkrývat různá tajemství, která mnohé vysvětlila. Konečně mi bylo jasné, proč se v daných chvílích hlavní postavy chovaly tak, jak se chovaly a mohl jsem si udělat pořádek v hlavě. V této části dojde i k některým zvratům, které jsem nečekal a překvapivě dojde i na řádnou dávku romance a erotiky, na což nejsem u Sarah. J Maas zvyklý.

Nejvíce mě ovšem zklamala poslední třetina knihy, kdy má jít opravdu do tuhého. Postavy se začínají chovat přihlouple, všechno to působí nepromyšleně a je to vlastně všechno k smíchu. Překlenout posledních 100 stran pro mě bylo asi nejtěžší z celé knihy, což mě opravdu mrzí. Není to závěr, na který jsme od autorky zvyklí a rozhodně by se dalo vymyslet něco lepšího. Maasová na to rozhodně má.

To že je Dvůr trnů a růží slabší knihou by se dalo omluvit tím, že ho Sarah J. Maas tvořila dlouhou dobu a téměř ho nechtěla vydat, jak se dozvídáme v poděkování. Jde tedy v podstatě o její prvotinu, což by ledacos vyjasňovalo. Nezbývá než čekat, co přinese druhý díl, který si určitě nenechám ujít.

HODNOCENÍ: 70%

Žádné komentáře:

Okomentovat