Dlouhé dva roky tato kniha čekala, než jsem se k ní skutečně dopracoval. Vlastně ani nevím, proč jsem s přečtením tak dlouho otálel. První díl Dech byl povedený, postavy byly příjemné, vůbec nebylo proč čekat. Bohužel přicházely nové a nové knihy a Vzdor ustupoval stále více a více do pozadí. Nakonec ale nadešel čas a Vzdor začal být čten.
Tato kniha začíná přesně tam, kde předešlý díl skončil. Z mé nynější zkušenosti mohu říci, že pokud máte mezi díly delší prodlevu, měli by jste si Dech přečíst ještě jednou. Minimálně jeho konec. Pokud to totiž neuděláte, může se vám stát stejně jako mně, že prvních padesát stran bude hodně matoucích a bude trošku komplikované u knihy vytrvat. A byla by vážně škoda, aby tato kniha byla odložena.
Setkáváme se opět se stejnými hrdiny, které jsme poznali již v prvním dílu. Alina se ocitla na palubě lodi se svými společníky a Bea s Quinem jsou na útěku. I když jsou od sebe odděleni, mají stejný cíl. Potřebují najít útočiště, kde by mohli pokračovat v revoluci, kterou započali. Vše jim stále stěžuje nedostatek kyslíku, kterého na Zemi již moc není a musejí si tak udržovat neustálý přísun vzduchu z kyslíkových bomb.
Do příběhu vstupuje i spoustu nových postav a asi nejvýraznější je postava Ronana, který vstupuje do příběhu jako postava vojáka speciálních jednotek, který se na podnět Quinova otce vydává do divočiny, aby Quina našel a přivedl ho zpět do kopule. Přibývá nám tak nový pohled na příběh Ronanovýma očima. Touto novinkou jsem byl příjemně potěšen, protože Ronan je skvělou postavou a do příběhu mi perfektně zapadl.
Na tomto dílu se mi líbilo, že se autorka nesnažila tlačit vůbec na pilu. Zatímco mi první díl přišel trochu hektický a postavy stále byly na útěku, v tomto díle si autorka dovolila trochu zvolnit a například taková Bea se polovinu knihy téměř nepohnula z místa. To však neznamená, že by její kapitoly byly nudné. Beiny kapitoly se mi naopak velmi líbily, protože byly napínavé a naléhavé.
Myslím že se nic nestane, když řeknu, že všechny postavy míří do Sekvoje. O této společnosti jsem slyšeli již v prvním dílu, a tak nebude překvapením, že všichni směřují právě sem. Byl jsem zvědav, co Sekvoj přinese a byl jsem překvapen. Něco podobného bych neočekával a od young adult knihy už vůbec ne. Ne že by to bylo nějakým způsobem nevhodné, ale zkrátka bych neočekával, že Sekvoj bude fungovat na podobném principu. Jde o originální nápad, který se mi na jednu stranu velice zamlouval a na druhé straně jsem byl mírně znechucen.
Nelíbil se mi ovšem samotný závěr. Ten působil místy nepřehledně a hekticky. Bylo to zapříčiněno tím, že byl závěr napasován do pár stránek a muselo se stát ještě spoustu věcí. Trochu jsem se nemohl zbavit dojmu, že autorka stále psala a psala, měla naplánovanou trilogii a najednou zjistila, že trilogii nechce. Rozhodla se tedy pro dilogii a aby neměla tato kniha příliš stran, a autorka nejspíš nechtěla vyškrtnou ani jedinou kapitolu, rychle to ukončila. To knize v mých očích skutečně ublížilo, protože jsem si závěr dostatečně neužil.
Když to ale shrnu, knihu mohu s klidným srdcem doporučit. Pokud máte rádi young adult dystopie a ještě ke všemu se vám třeba líbil předešlý díl, je velká šance, že budete se Vzdorem velice spokojeni. Vzdor totiž v mých očích předčil předešlý díl a celá série patří mezi ty lepší, které můžete v žánru young adult dystopií číst.
HODNOCENÍ: 90%
Do příběhu vstupuje i spoustu nových postav a asi nejvýraznější je postava Ronana, který vstupuje do příběhu jako postava vojáka speciálních jednotek, který se na podnět Quinova otce vydává do divočiny, aby Quina našel a přivedl ho zpět do kopule. Přibývá nám tak nový pohled na příběh Ronanovýma očima. Touto novinkou jsem byl příjemně potěšen, protože Ronan je skvělou postavou a do příběhu mi perfektně zapadl.
Na tomto dílu se mi líbilo, že se autorka nesnažila tlačit vůbec na pilu. Zatímco mi první díl přišel trochu hektický a postavy stále byly na útěku, v tomto díle si autorka dovolila trochu zvolnit a například taková Bea se polovinu knihy téměř nepohnula z místa. To však neznamená, že by její kapitoly byly nudné. Beiny kapitoly se mi naopak velmi líbily, protože byly napínavé a naléhavé.
Myslím že se nic nestane, když řeknu, že všechny postavy míří do Sekvoje. O této společnosti jsem slyšeli již v prvním dílu, a tak nebude překvapením, že všichni směřují právě sem. Byl jsem zvědav, co Sekvoj přinese a byl jsem překvapen. Něco podobného bych neočekával a od young adult knihy už vůbec ne. Ne že by to bylo nějakým způsobem nevhodné, ale zkrátka bych neočekával, že Sekvoj bude fungovat na podobném principu. Jde o originální nápad, který se mi na jednu stranu velice zamlouval a na druhé straně jsem byl mírně znechucen.
Nelíbil se mi ovšem samotný závěr. Ten působil místy nepřehledně a hekticky. Bylo to zapříčiněno tím, že byl závěr napasován do pár stránek a muselo se stát ještě spoustu věcí. Trochu jsem se nemohl zbavit dojmu, že autorka stále psala a psala, měla naplánovanou trilogii a najednou zjistila, že trilogii nechce. Rozhodla se tedy pro dilogii a aby neměla tato kniha příliš stran, a autorka nejspíš nechtěla vyškrtnou ani jedinou kapitolu, rychle to ukončila. To knize v mých očích skutečně ublížilo, protože jsem si závěr dostatečně neužil.
Když to ale shrnu, knihu mohu s klidným srdcem doporučit. Pokud máte rádi young adult dystopie a ještě ke všemu se vám třeba líbil předešlý díl, je velká šance, že budete se Vzdorem velice spokojeni. Vzdor totiž v mých očích předčil předešlý díl a celá série patří mezi ty lepší, které můžete v žánru young adult dystopií číst.
HODNOCENÍ: 90%
Žádné komentáře:
Okomentovat