čtvrtek 11. května 2017

Daruj mi křídla (Lucie Huková)


V první řadě je nutno k této knize říci, že se jedná o knihu s homosexuální tématikou, a tak by se od ní měli držet dál všichni ti, kterým milostný poměr mezi muži nějakým způsobem vadí nebo o něm neradi čtou. Pokud vám ale tato tématika a lidé nevadí, tak naopak zpozorněte, protože z téhle knihy se vyklubalo překvapení, které jsem od této české autorky neočekával ani já.

Ústřední dvojicí této knihy jsou dva muži, kteří se právě stali pracovními kolegy. To je však to jediné, co je v této chvíli spojuje. Aiden Carter je dvaačtyřicetiletý muž, který žije osamocený život. Nejvíce svého času tráví v práci a vyhýbá se veškerému kontaktu se svým okolím, pokud nejde o pracovní záležitosti. I zde ovšem působí tvrdě a odtažitě. Dalo by se říci, že je celkově zklamán životem. Brian Scott, s kterým je nyní nucen sdílet kancelář, je přesný opak Aidena. Je společenský, kolegové ho mají v oblibě a vede celkově optimistický život. Na první pohled se může zdát, že jakýkoliv kontakt mezi těmito dvěma muži je nemožný. Nakonec se ale ukáže, že ne vždy je všechno tak jak na první pohled vypadá a za tvrdou skořápkou může být křehká a zlomená duše, která potřebuje, aby jí někdo daroval svá křídla.

Tahle kniha pro mě byla malou výzvou, protože pochází z ruky mladé, české autorky a zároveň jde o její prvotinu. K takovým knihám vždy přistupuji s velkou obezřetností, a to především v tom případě, kdy se za ní rozhodnu utratit své peníze. Lucie Huková mě ovšem velmi mile překvapila. Na začátku knihy jsem měl sice strach, že si hlavní postavy prostě nemůžu nikdy oblíbit. Aiden byl neproniknutelný bručoun a Brian zase nepolepšitelný bavič a optimista. Rozhodl jsem se ale ve čtení vytrvat a ze čtení sem procitl až po sto stranách a překvapivě jsem zjistil, že mě ty postavy zajímají a jsou mi nějakým způsobem blízké. Nevím proč a kdy k tomuto zvratu došlo, ale jsem rád, že se tomu tak stalo.

Asi největší vliv na tom měla sama autorka, která mě překvapila ještě více, než samotná kniha. Vzhledem k jejímu staří, nebo spíše mládí, vládne skvělým slohem a čtení tak byla radost. Trochu jsem očekával, že kniha bude napsána amatérsky a bude složena z jednoduchých vět, ale tak tomu naštěstí není a kniha působí téměř profesionálně. To samé se dá říci i o samotném příběhu. Jsem rád, že se autorka rozhodla zpracovat homosexuální téma, a to především pro dospělé čtenáře. Ne  že by se v knize vyskytovaly nějaké pasáže, které by byly mládeži nepřístupny, ale jde spíše o průběh děje. Velká většina příběhu se odehrává v atraktivním a neokoukaném prostředí obchodní firmy, takže se setkáváme s odbornými výrazy a celkově se v knize nenachází nic, co by naznačovalo tomu, že by mělo jít o knihu pro mladistvé. Což je velmi osvěžující, protože v dnešní době toto téma bývá zpracováno především v žánru Young Adult.

Tím jsem asi obsáhl to, čeho si na knize nejvíce cením a nebyl bych to já, abych nenašel něco, co mi na knize nesedělo. Naštěstí to tentokrát nebude tak dramatické a nebude toho mnoho. V první řadě této knize trochu chybí rozmanitost. Jak už jsem říkal, velká většina příběhu se odehrává v pracovním prostředí a působí to tak trochu stereotypně. Uvítal bych, kdyby autorka do příběhu vnesla trochu více rozmanitosti. Sice se párkrát mimo kancelář dostaneme, ale snesl bych trochu více. Další věc, která mi tedy vyloženě nevadila, je to, že romantická linka má klišoidní průběh, který vídáme ve většině romantických filmů. Dlouho se nemůžou vystát, pak se zamilují, něco se zvrtne, a pak se to znovu pracně lepí. Možná by mě potěšila v tomto směru nějaká inovace, což není zrovna jednoduché.

Také si myslím, že se autorka nemusela bát a v intimních částech mohla trochu přitvrdit. Vím, že to nemusí být každému příjemné, ale proč se bát trochu více popisu, když to všichni známe. Neříkám, že by z toho měla udělat nových 50 odstínů šedi, ale trochu mi přišlo, že se autorka těmto scénám snaží vyhnout a jakoby je přeskočit, což mi přijde jako škoda. Třeba to přijde s další knihou.

To je asi tak všechno, co bych mohl za sebe knize vytknout. Jinak mě opravdu velice překvapila a její čtení jsem si užíval. Líbil se mi pomalejší styl vyprávění, líbilo se mi i to, že chvíli trvalo, než si k sobě obě hlavní postavy našli cestu. Působilo to realističtěji. Ve výsledku mohu tedy knihu jen doporučit všem, kteří mají rádi knihy s touto tématikou, protože tohle patří mezi to lepší, co můžete dostat. Pokud máte problém s elektronickými knihami, tak se obraťte na FB stránku Lucie Hukové, kde si od autorky budete moci zakoupit tištěnou verzi. Trochu mě mrzí, že jsem na to přišel až při jejím čtení, ale tištěnou verzi bych v knihovničce rád měl, a to nejen kvůli krásné obálce. Bohužel se mi nechce utrácet dvakrát za jednu knihu. Třeba někdy :).


HODNOCENÍ: 82%






Žádné komentáře:

Okomentovat