středa 29. března 2017

Oneiros (Markus Heitz)



Markus Heitz je autorem, který za svojí spisovatelskou kariéru vystřídal několik témat. Ve svých knihách se už zaměřil na trpaslíky, upíry, vlkodlaky, seznámil nás s novou mimozemskou civilizací a pohrál si i s démony. Bylo tedy velkou otázkou, na jaké téma se bude zaměřovat autorova nová kniha. Jak je vidět, autor se nebojí žádného tématu, protože se tentokrát rozhodl podívat na zoubek samotné kmotřičce Smrti.

"Jejich spánek je vaše smrt..."


V této knize se seznamujeme s Konstantinem Korffem, který je majitelem pohřebního ústavu v Lipsku. Na první pohled je Konstantin normálním čtyřicátníkem, který nevypadá na svůj věk. Uvnitř ovšem nosí děsivé tajemství, které ho spojuje se samotnou smrtí. Konstantin je totiž Smrtispáč. Člověk který svým spánkem přivolává Smrt, jenž skosí všechno živé v okolí. Do víru podivných událostí Konstantina zavede letecká nehoda Airbusu A-380, který v Paříži narazí do letištního terminálu. Nehodu nikdo nepřežil a na palubě tak zůstává stovky mrtvých, kteří podle vyšetřování zemřeli ještě předtím, než došlo k nárazu. Může jít o teroristický útok?

Policii ovšem uniklo, že se jedné osobě podařilo tuto nehodu přežít a je nyní na útěku. Na stopu se mu ovšem rychle dostává fanatická vědkyně, baronesa Kristin von Windauová z Minska, která se snaží svými děsivými výzkumy obelstít nemoc a smrt a zajistit tak lepší život pro sebe a svého syna. Konstantin a baronesa se nezávisle na sobě vydávají po stopě přeživšího pasažéra z Airbusu, ale každý s jiným cílem. Jediné co je spojuje je děsivá kletba, která se může stát nebezpečnou pro celé lidstvo.

Já osobně mám s Markusem Heitzem jen malou zkušenost, a to s jeho sérií Ritus, která se zaměřuje na legendu o Géuvandanské bestii, tedy o vlkodlacích. Už u této série se mi líbilo, že autor ve svém příběhu zpracovával fantasy příběh, ale opíral se o skutečnou legendu. I v knize Oneiros se autor pustil do mysteriózního tématu, ale příběh prokládá skutečnými událostmi, což knize dodává nádech realističnosti. Určitá část tohoto příběhu má základní myšlenku v experimentech doktora Demkhova a Whitha, kterým se v roce 1954 podařilo transplantovat hlavu psa na tělo jiného psa a udržet je oba při životě. Autor se touto inspirací neskrývá a v příběhu na ni dokonce poukazuje. Dalším zdrojem inspirace se staly pohádky a legendy, v kterých se smrt vyskytuje jako fyzická postava. 

Do této knihy jsem se začetl téměř okamžitě. Už samotný prolog byl poměrně napínavý a skvěle rozjel celý příběh. Pokud si ale myslíte, že celá kniha je jedna velká honba za "zločincem, byly by jste na omylu. Autor do příběhu vložil hodně odboček, kdy se hlavní dějová linka pozastaví a dozvídáme se něco více o postavách, jejich povolání, anebo důležité informace, které rozvíjí myšlenky se smrtispáči a jejich prokletím. Musím uznat, že jsem si tyto pasáže hodně užíval, protože byly ve většině případech dost zajímavé a skvěle napsané. Je vidět, že se autor na tuto knihu skvěle připravil a hodně si zjistil o legendách kolem smrti. 

To ale neznamená, že by v knize chyběl akce. Nejvíce akce se dočkáme až v druhé polovině knihy, ale i v té první polovině se najdou momenty, které jsou napínavé. Hodně se o to stará postava baronesy von Windauové, která se díky svému poslání dostává do mnoha situací, kdy se nachází na pomezí smrti a zákona. Když jsme u těch postav, musím se zaměřit i na Konstantina Korffa, který je hlavním tahounem této knihy. Autorovi se podařilo vytvořit zajímavou postavu, která v sobě ukrývá temné prokletí, ale i tak se snaží žít normální život. Sice ho to stojí trochu odříkání a částečného odloučení od společnosti, ale to mu nebrání v tom, aby byl sympatickou postavou. Velice jsem si ho v této knize oblíbil a jeho kapitoly mi přišli i nejzajímavější. Autor ale vytvořil všechny své charaktery dokonale.

Našlo se ale i pár chvilek, kdy se autor nechal trochu unést a pokosil v jedné větě třeba desítky tisíc lidí. K příběhu se to sice hodilo, ale mě to připravilo o jistou realističnost, kterou si kniha v sobě nese. Také mě překvapilo, kolik smrtispáčů se na světě nachází. Myslím si, že by bylo lepší, kdyby toto prokletí bylo ojedinělejším úkazem a trpělo by jím jen pár jedinců. Trochu mi vadil i nahuštěný text v knize, ale to je věc, kterou dokážu lehce přejít.

Jinak jsem si knihu skvěle užil. Autor má vybroušený styl psaní, který čtenáře rychle vtáhne a už nepustí. Navíc vytvořil komplexní a velice originální příběh, který se četl jedna radost. Musím také pochválit obálku této knihy, která se k příběhu skvěle hodí. Pokud máte rádi knihy Markuse Heitze, nebo si libujete v mysteriózních thrillerech, tak by jste tuto knihu rozhodně neměli opomíjet.


HODNOCENÍ: 84%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství:


6 komentářů:

  1. Skvělá recenze. Mě kniha taky moc bavila. Chci si poshánět další knihy od autora, protože jestli budou podobně dobře napsané, budou stát za to.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu. Jsem rád, že se recenze líbí. Pokud jsi od autora ještě nic nečetla, tak můžu doporučit sérii Ritus (Ritus a Sanctum). Jde o téma vlkodlaků a je to stejně čtivé a chytlavé jako Oneiros :). Já si také začínám brousit zuby na další autorovi knihy :)

      Vymazat
  2. Moc pěkná recenze :) Kniha mě zaujala když vyšla a a teď ještě víc :) Podobné knihy mám ráda, tak to vypadá, že to pro mě bude skvělá volba :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Moc mě těší, že se recenze líbí :). Jsem si téměř jistý, že by se ti kniha mohla líbit. Rozhodně se do ní pusť ;)

      Vymazat
  3. Skvělá recenze. Po knížce jsem koukala, ale až teď si na ní přečetla názor, a asi jí zkusím :) Díky za tip ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ti moc :) Hrozně mě těší, že tě recenze zaujala a pomohla ti v rozhodování o přečtení :) Určitě jí zkus, protože je opravdu zajímavá a originální :)

      Vymazat