středa 15. října 2014

Podivné město (Ransom Riggs)

Nakladatelství: Jota
Stran: 432
Rok vydání v ČR: 2014

ANOTACE: Mimořádná pouť, která začala v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, pokračuje. Jacob Portman se vydává se svými novými přáteli na cestu do Londýna, podivného hlavního města celého světa. Doufají, že zde naleznou lék pro svou milovanou ředitelku, slečnu Peregrinovou. Jenže ve městě ničeném válkou číhají nečekaná překvapení na každém rohu. A než Jacob dovede podivné děti do bezpečí, musí učinit důležité rozhodnutí, které se týká jeho lásky k Emmě Bloomové.

Po čtyřech měsících, kdy jsem přečetl Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, jsem náhodou narazil v knihovně na toto pokračování, s názvem " Podivné město." Protože jsem měl s předešlým dílem, s odstupem času po jeho dočtení, trochu problém, dlouho jsem váhal, zda si tuto knihu půjčit. A protože knihu, pro kterou jsem si původně přišel, v knihovně neměli, bylo rozhodnuto. Podivné město jsem si půjčil a přečetl. 


Druhý díl Sirotčince slečny Peregrinové navazuje přesně tam, kde první díl skončil. Podivné děti, v čele s Jacobem prchají ze svého ostrova, pronásledováni monstry, která zničila jejich domov. Mají namířeno do Londýna, kde se pokusí sehnat lék pro jejích vedoucí slečnu Peregrinovou a přivést jí tak k její lidské podobě. Podaří se jim to ?? 

Cestou se naši "podivní" hrdinové setkávají s dalšími "podivnými" stvořeními, kteří se jim v jejich počínání snaží pomoci. To by tu však nesměla být monstra, která děti pronásledují na každém kroku a útočí při každé příležitosti. Tyto útoky, dá se říci na každém kroku, dělají knihu napínavou a dávají tak možnost ukázat, jak moc podivnými silami, podivné děti vládnou.

 Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše a řeknu to hned. Na knize jsou nejzajímavější především dobové fotografie, které nejen krásně dokreslují děj, ale dokážou místy nahnat hrůzu. Smekám klobouk pře autorem, protože pokud opravdu Ransom Riggs sestavuje příběh podle fotografií, které shromažďuje, jeho fantazie je skutečně úžasná. Ale knize to, trochu ubírá na záživnosti. 


Děj mi přišel poněkud strojený a místy zbytečně zdlouhavý. Jakoby šlo spíše o to, aby autor mohl ukázat danou fotografii, ke které příběh vedl. Pak ale autor opět nabere dech a ukazuje, že je opravdu zdatným fantastou a spisovatelem, aby mohl opět sklouznout do té lajny průměrného vypravěče. Důvod, proč mě příběh tak nechytil je stejný, proč jsem nemohl dát prvnímu dílu plné hodnocení. Nedokázal jsem si vytvořit vztah k žádnému z podivných dětí. Někdy mají některé charaktery světlé chvilky, ale jindy na mě působí až odpudivě.

Teď nechci, aby to vypadalo, že mě druhý příběh o podivných dětech nezaujal. To vůbec ne. Kniha si mě po celou dobu dokázala udržet a já jí dočetl bez větších problémů. Nejvíce bych ocenil závěr. Myslím, že pokud se Ransom Riggs do třetího dílu opře s vervou a dá do toho vše, třetí díl by mohl být opravdu převratným. Základ je postaven dobře.

Knihu bych doporučil všem, kdo přečetli první díl Sirotčince slečny Peregrinové a líbil se jim. Druhý díl by vám v žádném případě neměl pokazit vaše dojmy z dílu prvního. Dále bych ji doporučil všem, kteří mají rádi lehké fantasy romány, nebo staré, místy opravdu až hororové dobové fotografie, protože těch si v knize užijete spousty.


HODNOCENÍ: 70%

Četli jste knihy z prostředí Podivných dětí ?? Co na ně říkáte vy ?! Které z podivných dětí patří mezi vaše nejoblíbenější ??

  

1 komentář:

  1. Tak mě první díl zklamal. Brala jsem ho jako předmluvu a dvojku trochu risknula... A přišel mi lepší než předchozí ;) Ale na zadek mi rozhodně neposadil. Trojku chci , už jen z principu abych věděla jak to dopadne ;)

    OdpovědětVymazat