čtvrtek 4. února 2016

Vražda na Velký pátek ( Lee Harris )

Christine Bennettová je bývalou jeptiškou, která vystoupila ze řádu, kde strávila pod slibem čistoty, polovinu svého života. Stěhuje se do domu po své tetě, který jí byl odkázán a snaží se zařadit do normálního života. Její bratranec je postižený a je umístěn v nedalekém ústavu. Při jedné z návštěv Christine zjišťuje, že by se mohl ústav přesunout do místa jejího bydliště, ale většina obyvatel města s přesunem nesouhlasí. V ústavu je totiž ubytován i James Talley, který byl propuštěn z vězení, kam byl umístěn za vraždu své matky v roce 1950, kterou měl spáchat společně se svým bratrem, dvojčetem. Christine nevěří, že by James mohl takový čin spáchat, a tak se rozhodne starý případ prošetřit na vlastní pěst. Podaří se jí zjisti, co se v roce 1950, na Velký pátek, v rodině Talleyových stalo ?

Vražda na Velký pátek je kniha, která by se dala označit jako "detektivka ze staré školy." Co si pod tímto označením představit ? Pokud si libujete v severských detektivkách, které jsou plné napětí, drsné mluvy a spoustu krve, Vražda na Velký pátek se vám pravděpodobně nebude líbit. Pokud ale máte rádi styl Agathy Christie, kdy se vyšetřuje formou dialogů, které přináší nové a nové informace, je velká pravděpodobnost, že si tuto knihu zamilujete.

Já si libuji v obou těchto variantách. Mám rád severské detektivky a mám rád i ty poklidnější, které pomalu vedou k odhalení vraha. Proto se pro mě stala Vražda na Velký pátek příjemnou jednohubkou, kterou jsem přečetl během pár dnů. Není se také čemu divit. Kniha má jen 256 stránek a je velice čtivá.

To že jde o dobrou knihu, napsanou dobrou autorkou, dokazuje fakt, že tato detektivní série s bývalou jeptiškou, čítá už 17 dílů a možná přijdou ještě další. Autorce se totiž podařilo vytvořit velice příjemný charakter vyšetřovatelky, která působí na lidi ve svém okolí, ale i na čtenáře, velice příjemným dojmem. Před přečtení jsem se sice bál, že když jde o bývalou jeptišku, půjde o starší dámu alá slečna Marplová, která bude mít velice silné pouto z bohem a půl knihy k němu bude promlouvat. Naštěstí se tak nestalo. Christine je mladá žena, jejíž víra je možná silná, ale téměř o ní v knize neuslyšíte.

Autorka ve své knize použila i pár prvků, které jsou velice zajímavé a ne jednoho čtenáře jistě překvapí. Síla propojení mezi postiženými dvojčaty je opravdu zarážející a zajímalo by mě, zda to tak funguje i v realitě, nebo jde o autorčin chytrý tah.

Nemůžu zatím říci, jak bude série pokračovat, můžu však ale říci, že v ní rozhodně budu pokračovat já.

HODNOCENÍ: 78%






2 komentáře:

  1. Četla jsem první dva díly a za mě nenáročné, příjemné detektivky. Určitě si někdy přečtu další.

    OdpovědětVymazat