Životy, které jsme ztratili je druhým dílem post-apokalyptické trilogie Padlý svět, kde blíže neurčený virus vyhubil téměř celou populaci malého ostrůvku, na kterém žije Kaelyn se svými přáteli. Příběh navazuje na stejném místě, kde jsme se s ním v prvním díle rozloučili. V přístavišti zakotvila loď, na níž připlul Kaelynin nejlepší kamarád, Leo. Radost ze shledání však netrvá dlouho, protože místo naděje přináší Leo špatné zprávy. Temný virus postihl ne jen ostrovní část, ale rozšířil se i na pevnině.
Jedinou možností na záchranu je lék, který Kaelyn nalezla v ostrovní nemocnici, na kterém pracoval její otec. Není však jisté, zda jde skutečně o lék, v jaké fázi výroby se nachází a zda vůbec bude fungovat. Jedinou možností je, aby se Kaelyn se svými přáteli vydala na pevninu a dopravila lék do správných rukou, které budou schopny lék dokončit a pomoci tak světu. Cesta však nebude krátká a už vůbec ne jednoduchá. Nebezpečí číhá na každém rohu a to nejen v podobě viru, ale také v podobě nakažených.
Od prvního dílu, který nesl název "Tak padne náš svět", jsem zaznamenal jistý posun kupředu, který v tomto díle nastal. Zlepšení vzniklo nejen v příběhu, který nabral opravdu velký spád a byl plný napětí, tak ve změně stylu psaní. Zatímco první díl je psán formou deníkových zápisků, druhý díl přešel do klasického stylu, kdy je příběh vyprávěn v první osobě, a to z pohledu Kaelyn. Deníkové zápisky mě v prvním díle trochu kazili dojem, takže jsem rád, že se autorka rozhodla styl psaní změnit. I když se to dalo očekávat.
Deníkové zápisky jsou totiž psány původně pro Lea, který hned na prvních stranách této knihy přijíždí, takže by vlastně nebylo komu psát. I když postav tu je dost. Pokud se mi na této knize něco líbilo, tak to byly právě postavy. Ačkoli jde většinou o teenagery, všechny charaktery se chovají v rámci možností rozumně a nenašla se ani postava, která by mi lezla na nervy. Což v podobných knihách nebývá zvykem.
Samozřejmě se najdou chvíle, kdy některá z postav udělá špatné rozhodnutí, a vy to víte, ale v podstatě jsem i chápal, proč se tak daný charakter zachoval. Dobrý popis a vývoj postav tak zapříčinil, že jsem se o některé z nich opravdu bál a v napínavých chvílích, kterých je v knize celkem dost, jsem díky tomu téměř nedýchal. V tom rozhodně spočívá silná stránka této knihy.
Nějaké výrazné nedostatky jsem na knize, ani v příběhu, neshledal. Obálka je krásná jak barvou, tak stylem, takže v tomto směru jsem naprosto spokojen. Má to však jeden velký, obrovský nedostatek, který nesouvisí s knihou. Souvisí s nakladatelstvím Egmont, které se rozhodlo nevydat třetí a závěrečný díl, této série. Já samozřejmě chápu, že pokud nemá kniha nějaký výrazný úspěch, je logické od série odstoupit. Třeba po prvním díle bych to možná pochopil. Ale vydat dva díly, přičemž má druhý z nich, alespoň podle mě, rostoucí, kvalitativní tendenci a třetí ne, je opravdu k zbláznění. Nezbude mi asi nic jiného, než se pokusit přečíst třetí díl v anglickém jazyce a zjistit jak to bude, protože tento díl končí hodně otevřeně a napínavě.
Takže i když se nedočkáme třetího dílu, rozhodně to neznamená, aby jste se od těchto knih drželi dál. Padlý svět je série, která rozhodně obstojí ve své žánrové kategorii a rozhodně vás nebude nudit.
HODNOCENÍ: 83%
Jedinou možností na záchranu je lék, který Kaelyn nalezla v ostrovní nemocnici, na kterém pracoval její otec. Není však jisté, zda jde skutečně o lék, v jaké fázi výroby se nachází a zda vůbec bude fungovat. Jedinou možností je, aby se Kaelyn se svými přáteli vydala na pevninu a dopravila lék do správných rukou, které budou schopny lék dokončit a pomoci tak světu. Cesta však nebude krátká a už vůbec ne jednoduchá. Nebezpečí číhá na každém rohu a to nejen v podobě viru, ale také v podobě nakažených.
Od prvního dílu, který nesl název "Tak padne náš svět", jsem zaznamenal jistý posun kupředu, který v tomto díle nastal. Zlepšení vzniklo nejen v příběhu, který nabral opravdu velký spád a byl plný napětí, tak ve změně stylu psaní. Zatímco první díl je psán formou deníkových zápisků, druhý díl přešel do klasického stylu, kdy je příběh vyprávěn v první osobě, a to z pohledu Kaelyn. Deníkové zápisky mě v prvním díle trochu kazili dojem, takže jsem rád, že se autorka rozhodla styl psaní změnit. I když se to dalo očekávat.
Deníkové zápisky jsou totiž psány původně pro Lea, který hned na prvních stranách této knihy přijíždí, takže by vlastně nebylo komu psát. I když postav tu je dost. Pokud se mi na této knize něco líbilo, tak to byly právě postavy. Ačkoli jde většinou o teenagery, všechny charaktery se chovají v rámci možností rozumně a nenašla se ani postava, která by mi lezla na nervy. Což v podobných knihách nebývá zvykem.
Samozřejmě se najdou chvíle, kdy některá z postav udělá špatné rozhodnutí, a vy to víte, ale v podstatě jsem i chápal, proč se tak daný charakter zachoval. Dobrý popis a vývoj postav tak zapříčinil, že jsem se o některé z nich opravdu bál a v napínavých chvílích, kterých je v knize celkem dost, jsem díky tomu téměř nedýchal. V tom rozhodně spočívá silná stránka této knihy.
Nějaké výrazné nedostatky jsem na knize, ani v příběhu, neshledal. Obálka je krásná jak barvou, tak stylem, takže v tomto směru jsem naprosto spokojen. Má to však jeden velký, obrovský nedostatek, který nesouvisí s knihou. Souvisí s nakladatelstvím Egmont, které se rozhodlo nevydat třetí a závěrečný díl, této série. Já samozřejmě chápu, že pokud nemá kniha nějaký výrazný úspěch, je logické od série odstoupit. Třeba po prvním díle bych to možná pochopil. Ale vydat dva díly, přičemž má druhý z nich, alespoň podle mě, rostoucí, kvalitativní tendenci a třetí ne, je opravdu k zbláznění. Nezbude mi asi nic jiného, než se pokusit přečíst třetí díl v anglickém jazyce a zjistit jak to bude, protože tento díl končí hodně otevřeně a napínavě.
Takže i když se nedočkáme třetího dílu, rozhodně to neznamená, aby jste se od těchto knih drželi dál. Padlý svět je série, která rozhodně obstojí ve své žánrové kategorii a rozhodně vás nebude nudit.
HODNOCENÍ: 83%
Žádné komentáře:
Okomentovat