Mnoho z vás jistě zaznamenal jistý boom, když v roce 2018 vtrhl do českých kin film Dej mi své jméno. Tento snímek sklidil veliký úspěch a to nejen u diváků, ale i u kritiky. Nedlouho na to se nakladatelství Slovart rozhodlo, že vydá knižní předlohu tohoto filmu, a to pod svým labelem Booklab. Dej mi své jméno byla kniha, kterou jsem si velice užil, což si můžete ověřit v recenzi ZDE. Proto jsem byl velice nadšen, když v roce 2019 vyšla informace, že autor napsal volné pokračování této knihy, která u nás následně vyšla pod názvem Najdi mě, a to opět u nakladatelství Slovart/Booklab.
-------------------------------------------------------------
V tomto pokračování, které autor napsal po 12 letech, se zaměřujeme na tři postavy, které známe již z předchozího románu. Největší část knihy sleduje Samuela, Eliova otce, který jede do Říma navštívit svého syna a ve vlaku se seznamuje s mladou dívkou, s kterou naváže příjemnou konverzaci. Protože Elio odsune schůzku s otcem, stráví Samuel s neznámou dívkou více času, což vede k tomu, že se mezi nimi začne vytvářet velice zvláštní vztah.
V druhé části sledujeme Elia, který byl hlavní postavou románu Dej mi své jméno, který se seznamuje naopak s postarším mužem Michelem a stejně jako u Eliova otce, i mezi těmito dvěma muži se začne vyvíjet silné pouto. Zároveň se objeví záhadná partitura, po jejímž původu a významu se obě tyto postavy začnou pídit.
V "poslední" části se konečně dostáváme k třetí osobě, kterou není nikdo jiný, než samotný Oliver. Muž, který v románu Dej mi své jméno prožije s Eliem spalující lásku. Po dvaceti letech sledujeme Oliverův život, který si vytvořil v Americe. Zatímco na oko vše vypadá v pořádku v duši si Oliver ukrývá hluboké jizvy, které postupně vyvěrají na povrch.
-------------------------------------------------------------
Já osobně jsem se na Nedej se velice těšil. Těšil jsem se, že se opět setkám s Eliem a Oliverem, že zjistím, kam se jejich životy ubíraly, když jsme je v předešlé knize opustily. Trochu jsem se těšil i na to, že to možná bude hodně intenzivní a depresivní četba, což bych si v této chvíli skutečně užil. Bohužel se tak ale nestalo.
Rozhodně se nad knihou nemůžu jakkoliv pohoršovat. André Aciman píše skutečně skvěle. Do svých knih vkládá mnoho myšlenek, nad kterými se čtenář pozastavuje a jeho knihy tak mají trochu filozofický přesah. Bylo tomu jak u Dej mi své jméno, tak i v knize Najdi mě. Při čtení jsem se rozhodně nenudil. Je tu však jeden problém a tím je, že jsem od Najdi mě měl příliš vysoká očekávání, která bohužel autor nenaplnil.
S knihou Dej mi své jméno autor položil laťku strašně vysoko a s druhým pokračováním jí bohužel nepřeskočil, ale ani se jí zdaleka nepřiblížil. Samozřejmě jsem se nejvíce těšil na Elia a Olivera, jejich případné setkání po letech a trochu jsem se chtěl koupat v depresi a melancholii. Autor ale největší část knihy věnuje Samuelovi, který mě více méně jako osoba tolik nezajímal. Jeho příběhová linka nebyla špatná, ale nebyla ani nějak výrazně dobrá. Když to tak porovnám, tak Samuelova linka je možná ještě delší, než Eliova a Oliverova linka dohromady. To mě trochu zklamalo.
Mám z knihy takový pocit, že je to taková rychlokvaška. Trochu se obávám, že autor neměl v plánu dát románu Dej mi své jméno pokračování, ale nechal se unést úspěchem, který přineslo zfilmování této knihy, možná i žádostmi čtenářů, kteří žádaly další příběhy Elia a Olivera a napsal tak pokračování, které v jeho hlavě vůbec nemělo vzniknout. Této domněnce nasvědčuje i to, že Najdi mě vyšlo až dvanáct let po tom, co bylo vydáno Dej mi své jméno. Jak to skutečně je, to samozřejmě nevím, ale mám silný pocit, že jsem se možná trefil.
------------------------------------------------------------
Ať je to jak je to, tak Najdi mě skutečně není špatnou knihou. Jen je pro určitou skupinu lidí. Já bohužel nejsem ten, který věří na lásku na první pohled, a že za jeden víkend může vzniknout tak silná láska, která už nikdy neskončí. Pokud si tedy položím otázku, zda byl dobrý nápad přečíst si Najdi mě, tak říkám ano. Když nic jiného, tak čtenář dostane kvalitní knížku, která se dobře čte, má zajímavý příběh a alespoň zajistí shledání dvou oblíbených postav z předešlého dílu. I když jenom na pár stránkách. Pokud se vám tedy Dej mi své jméno líbilo a chcete vědět, jak to s postavami bylo dál, rozhodně neváhejte a přečtěte si Najdi mě.
------------------------------------------------------------
HODNOCENÍ: 69%
Za poskytnutí recenzního výtisku převelice děkuji nakladatelství SLOVART. :)
Obě knihy jsem sice zaznamenala, on ten boom byl velký, ale nešla jsem do nich. Zaprvé mě odradila obálka, vím, že se nemá knihy soudit dle přebalu, ale na druhou stranu, mě musí kniha nalákat. Zde mi přijdou obě obálky až moc ,,lehké" jako kdyby znehodnotily knihu. Ale to je můj pohled na věc. Navíc jsem dle několika recenzí usoudila, že přestože je kniha román, přijde mi jako YA kniha :/
OdpovědětVymazatJe pravda, že obálka někdy na člověka působí hodně. Buď přitáhne pozornost, nebo naopak čtenáře odláká. Ale nemůžu souhlasit s tím, že by kniha byla YA. I když je kniha takto prezentována, tak to tak není. Naopak bych to mladším čtenářům nedoporučil, protože příběh je, alespoň v Dej mi své jméno, brán vážně a děje se tam toho tolik... Přijde mi, že čtenáři kolem 15 let nemají šanci, aby z toho vše pochopili a užili si knihu tak, jak si jí užije člověk dospělý, který už toho má více za sebou. Třeba se ke knize ještě dostanete a zajímal by mě pak Váš názor, jak se Vám Dej mi své jméno líbilo, či nelíbilo a proč :).
Vymazat